Mamánek nebo rošťák?

S mojí kamarádkou máme odlišný názor na výchovu. Ačkoliv jsme stejně staré a kluci se nám narodili s odstupem pár měsíců, odlišná výchova se podepsala na tom, že jsou každý jiný. Kamarádka zastává názor, že dokud dítě nechodí do školy, musí to být právě rodiče,  kteří mu musí ve všem pomáhat a především ukazovat, co je správné a co ne. V praxi to pak vypadá, že mu v jeho pěti letech připravuje oblečení na každý den, přesně diktuje, co bude jíst, ale taky určuje, s kým si má nebo nemá hrát na hřišti. Řekněme dokonalá matka obranářka, která minimalizuje všechny možné průšvihy. Já jsem druhý extrém, protože nechávám synovi volnější výchovu, byť samozřejmě s určitými limity. Je pravda, že čas od času si musíme ujasnit, kdo je doma pánem:), ale syn má zdravé sebevědomí a i když někdy narazí, otřepe se a jde dál. Jeho kamarád je spíš introvert, do ničeho se nepouští a radši čeká, jaký impuls dostane od mámy. A jaký je váš názor, jste zastáncem jednoho nebo druhého způsobu výchovy nebo podle vás existuje nějaká zlatá střední cesta?

Autor příspěvku: admin