Tlak na zrušení kojeneckých ústavů sílí

Česká republika je v těchto dnech pod tlakem mezinárodních neziskových organizací kvůli kojeneckým ústavům. A jaký je hlavní důvod? Mezinárodní odborníci kritizují náš stát za to, že v dětských domovech končí ti nejmenší, tzn. kojenci a batolata, což podle jejich názorů může negativně ovlivnit jejich tělesný a emocionální vývoj. Stejně tak je prý neúměrně vysoký počet dětí s handicapem nebo romského původu. Dané potvrzují statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistik, podle kterých více než třetina dětí přijatých do dětských domovů v letech 2010 až 2015 bylo zdravotně postižených a téměř čtvrtina dětí byla romského původu. Česká republika navíc patří mezi poslední země Evropské unie, kde je tato praxe (umisťování malých dětí) do ústavů praktikována.

V případě rozhodování o osudu dětí mohou soudci zvolit místo ústavní péče náhradní rodinnou péči, nicméně odborníci přiznávají, že v některých krajích procento dětí umisťovaných do dětských domovů výrazně převyšuje počet dětí posílaných do náhradní rodinné péče. Jednou z možností, jak vyhovět tlaku evropských mezinárodních organizací, je přeměna kojeneckých ústavů na zařízení rodinného typu, jako jsou například Klokánky. Důvodem je skutečnost, že některé děti nejsou pro náhradní rodinnou výchovu vhodné, resp. umístitelné, a je tak na státu, aby jim zajistil potřebnou péči.

Zatím jediný kraj v České republice, kde se podařilo před dvěma lety zrušit ústavní péči, je Zlínský kraj. Ten zajišťuje péči o děti do tří let prostřednictví profesionálních pěstounů.

Autor příspěvku: admin