Svobodné maminky, resp. samoživitelky mají – při splnění zákonem stanovených podmínek – nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi nebo nemocenské pojištění, případně je k vyplacení určitých peněžních podpor povinen ze zákona otec dítěte. Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (mateřstvím), má na ně tedy nárok každý rodič: buď bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné), nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (například porodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte). Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Jsou ale dávky, u kterých můžete nárok na výplatu uplatnit až 3 roky zpětně (nebo se jich i vzdát). Některé dávky může pro změnu žádat každý, kdo se dostal do finanční tísně, ať pečuje o dítě či nikoli (z oblasti státní sociální podpory je to příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi je to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Dále existují finanční povinnosti vůči svobodným matkám, potažmo matkám osamělým (rozvedeným) a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě. Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná.

PŘEHLED PŘÍSPĚVKŮ A DÁVEK

Porodné
Kde řešit: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky.
Porodné již není na rozdíl od minulosti vypláceno plošně, ale je pokládáno za sociální dávku pro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Čtěte ZDE.

Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Kde řešit: ošetřující lékař (gynekolog), zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení
Svobodné matky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejná pravidla jako ostatní rodiče. Pokud jste zaměstnaná, mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na okresní správu sociálního zabezpečení. První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou plátcem nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel). V případech, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta (180 dní). Více informací k mateřské ZDE.

Rodičovský příspěvek
Kde žádat: na Odboru státní sociální podpory místně příslušného Úřadu práce dle trvalého bydliště matky.
Od roku 2018 začaly v důsledku novely zákona o sociální podpoře platit některé změny, které se týkají i rodičovského příspěvku. Hlavní novinkou je rychlejší čerpání rodičovské. Zatímco dosud bylo možné čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, tak podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat maximálně 36 750 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 220 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 6 měsíců). Více informací k rodičovskému příspěvku ZDE.

Přídavek na dítě
Kde žádat: Úřad práce ČR
Pokud přemýšlíte, jestli požádat o přídavek na dítě, tak vězte, že má na něj nárok nezaopatřené dítě v tom případě, kdy rozhodný příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí nebyl vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny (v roce 2017 to byl 2,4násobek a příjmy byly posuzovány za celý kalendářní rok). Jak zjistíte, jaké je vaše životní minimum? Pro Vás jako dospělého člověka v domácnosti to je 3 140,-, u dítěte do 6 let 1 740,-, od 6 do 15 let 2 140,- a u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let 2 450,-. Více informací k tématu ZDE.

Ošetřovné (OČR)
Kde řešit: ošetřující lékař ošetřovaného, zaměstnavatel, Okresní správa sociálního zabezpečení
Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny (doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné. Na krátkodobé ošetřovné dítěte máte nárok po dobu 16 dní (pokud jste matka samoživitelka). Protože je to sociální nemocenská dávka, vyplácená na základě nemocenského pojištění, mají na ni nárok pouze osoby v zaměstnaneckém poměru. Naopak osoby samostatně výdělečné činné nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na ošetřované nárok nemají – ani když si nemocenské pojištění platí.
Od června 2018 byla zavedena nová dávka, a to dlouhodobé ošetřovné, více informací ZDE.

Pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc
Kde žádat: Úřad práce ČR
Za hmotnou nouzi je z hlediska zákona považován stav, kdy svobodná matka nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby byly uspokojeny základní životní potřeby. Mezi dávky v rámci hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Plná kompetence pro rozhodování a vyplácení dávek přísluší Úřadu práce. Abyste měla nárok na hmotnou nouzi, musíte mít opravdu nedostatečné finance, nesmíte mít majetek, který byste mohla prodat, ale ani pohledávky, které by mohly být vymáhány. Druhou podmínkou je vaše snaha peníze vydělat s cílem vyřešit tíživou životní situaci. Z druhého úhlu pohledu dávky nejsou vypláceny tomu, kdo je nezaměstnaný, nepodniká nebo není evidován na úřadu práce. V posledním bodě ale pozor, protože pokud jste vedená na úřadu práce a v minulosti jste odmítla nabídnutou práci, je to považováno za další věc, pro kterou je uznání hmotné nouze odmítáno. Více informací k tématu ZDE.

Výživné
Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD
Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nejde tedy o sociální dávku, přestože se v současnosti zvažuje zavedení takzvaného „zálohovaného výživného“: To by vyplácel stát v případech, kde se matce nedaří vymáhat dlužné výživné, a pak by jej stát sám od neplatiče vymáhal zpět. Tato náhradní forma výživného ale dosud nebyla uzákoněna. Nárok na výživné od biologického otce, zapsaného v rodném listě, zaniká v případě osvojení (adopce) novým manželem matky. Zbavení rodičovské odpovědnosti otce naopak nemá vliv na ukončení jeho vyživovací povinnost. Rodičům (tedy i svobodné matce) zůstává vyživovací povinnost i v případě, že se dítě dostane do pěstounské péče nebo je mu soudně ustanoven poručník.

Výživné na neprovdanou matku
Jste-li neprovdaná matka, jsou zde dva speciální příspěvky právě pro vás. Domáhat se jich můžete od otce dítěte, a to rovnou během těhotenství: úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, výživné na neprovdanou matku.

Ostatní dávky a příspěvky

Existují ještě další dávky a příspěvky, které můžete jako rodič obecně čerpat, vznikne-li vám nárok ze zákona nebo v důsledku zhoršení životní situace. Některé nejsou vázány na to, zda jste rodič a s kým sdílíte skutečně domácnost – to je případ dávky ze systému státní sociální podpory Příspěvek na bydlení. (Jiná je dávka Doplatek na bydlení, která spadá do systému pomoci v hmotné nouzi.) O rozdílu mezi příspěvkem na bydlení a Doplatkem na bydlení čtěte ZDE.
Od června 2018 je zavedeno dlouhodobé ošetřovné člena rodiny. Může se vás týkat jako osoby ošetřované, i jako osoby ošetřující.

Pro úplnost informací o sociálních dávkách je třeba zmínit Pohřebné na dítě. V České republice existují také důchody, celkem čtyři druhy – starobní (včetně předčasného), vdovský (vdovecký), invalidní a sirotčí důchod. Dítěte se může týkat invalidní důchod a sirotčí důchod. Sirotčí důchod patří mezi pozůstalostní důchody, stejně jako důchod vdovský, a od února 2018 se pro jeho přiznání podmínky zmírnily. Nárok na něj samozřejmě nebude mít dítě po zemřelém otci, které nemá tohoto otce uvedeného v rodném listě. O tom, zda má žadatel (v případě dítěte žádán jeho zákonný zástupce) nárok na důchod a v jaké výši jej bude pobírat, rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, respektive Okresní správa sociálního zabezpečení ve vaší obci. Výjimkou jsou případy, kdy jsou k rozhodování příslušné orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra nebo spravedlnosti (v případě zemřelých otců z řad příslušníků ozbrojených sil a sborů). Možná řešíte těžkou situaci proto, že jste zdravotně postižená vy nebo vaše dítě. Pak se vás, kromě běžné nemocenské pro pracující, může týkat Invalidní důchod (spadá do sociálního zabezpečení, které posuzuje a vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení) nebo Dávky pro osoby se zdravotním postižením: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, případně můžete žádat průkaz osoby se zdravotním postižením a o některé benefity, které z něj vyplývají. Aby to nebylo jednoduché, tak ještě existuje Příspěvek na péči, který pro změnu spadá pod Sociální služby (namísto dřívějšího „sociálního příplatku“) – o něj či vyjmenované zdravotní dávky se žádá na Úřadu práce. Ten má ve své agendě ještě dávky pěstounské péče, které se vás mohou týkat tehdy, pokud se rozhodnete pečovat o cizí dítě.

Příspěvky od zdravotních pojišťoven
Je škoda, pokud maminky nevědí o řadě příspěvcích, na které mají právo od svých zdravotních pojišťoven. Ušetří jim nemalou částku peněz. Jde například o příspěvky na letní tábor, na pohybovou zájmovou činnost dítěte, očkování, léčebné pobyty nebo zdravotní pomůcky pro diabetiky. Pojišťovny jejich nabídku aktualizují každý rok. O řadu příspěvků mohou žádat na zdravotních pojišťovnách i maminky samy na sebe: na prvotrimestrální screening, na kurz přípravy k porodu pořádaný porodnicí, na pomůcky ke kojení a podobně. Příspěvky na letní tábory nabízejí i některé odborové svazy zaměstnavatelů. Za určitých podmínek lze získat příspěvek také ze zaměstnaneckého fondu sociálních a kulturních potřeb.

Příspěvky pro nezaměstnané
To, že existuje podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, zřejmě většina ví. Problematika všech podpor a příspěvků je rozsáhlá, proto z této oblasti zmíníme zejména ty příspěvky, o kterých se možná masivně nehovoří, a přesto by mohlo být užitečné, abyste o nich právě jako svobodná matka s dítětem věděla. Mohly by vám pomoci vyřešit složitou životní finanční situací: Příspěvek na přestěhování za prací – až do výše 50 tisíc korun, příspěvek na dojíždění za prací – až 3 500 korun měsíčně. Mimochodem – těhotné ženy a kojící matky mají v případě evidence jako uchazečky o zaměstnání zvláštní postavení oproti většině ostatních.

JINÁ PODPORA
Kromě finanční pomoci potřebují svobodné matky často i poradenskou pomoc. V případě sociálně-právní ochrany dětí ji vykonávají takzvané OSPODy (zkratka pro odbory sociálně-právní ochrany dětí), ale ne vždy se zde svobodné matky setkají s pochopením pro nejlepší zájem a blaho dítěte. Jde o agendu spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). To se podílí i na poskytování poradenství ohroženým rodinám a dětem. V konzultačních hodinách jsou k dispozici pracovníci MPSV zabývající se agendou sociálně-právní ochrany dětí, kteří bezplatně každou středu od 14:00 do 17:00 hod. poskytují v hl. budově MPSV (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) poradenství. Konzultace a poradenství jsou poskytovány také prostřednictvím emailové adresy posta@mpsv.cz.
Na webovém odkaze http://www.mpsv.cz/cs/14328 (www.mpsv.cz – sekce Rodina a ochrana práv dětí – Sociálně-právní ochrana – Kontakty na MPSV, krajské úřady a obce) jsou také dispozici kontaktní údaje na pracovníky oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče (je součástí Odboru ochrany práv dětí), a to včetně agendy, kterou mají na starosti.
*
V oblasti podpory rodiny (i neúplné) existuje spousta neziskových organizací. Jednou z nich je i Klub svobodných matek. Pomoc, podporu a bezplatné poradenství tedy hledejte i jinde, než jen u státních institucí. Klub například nabízí
1) pomoc s dlužným výživným
2) bezplatnou on-line právní poradnu – klikněte ZDE.

Nestátní neziskové organizace v oblasti podpory rodiny mohou podávat žádosti o dotace ze státního rozpočtu, aby mohly nabízet činnosti, služby a poradenstvím matkám v těch záležitostech, kde pomocná ruka státu chybí nebo je nedostatečná.
S dotazy v oblasti práva, složité životní situace, bydlení, nezaměstnanosti, majetkových problémů a podobně se můžete bezplatně obracet kupříkladu na Občanské poradny, na které odkazuje i Kancelář Veřejného ochránce práv. Jejich seznam včetně kontaktů a otevírací doby najdete seřazené podle krajů na tomto odkazu.