Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení

Některé samoživitelky s náročnou finanční situací ne zcela zvládají hradit náklady spojené s bydlením. V takovém případě se nabízí pomoc od státu ve formě příspěvku na bydlení. Jaké jsou podmínky pro jeho udělení, jaká je jeho výše a kde o něj případně žádat?

Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory (SSP), určenou pro rodiny s nízkými příjmy a vysokými náklady na bydlení. Maximální výše příspěvku je regulována podle tzv. normativních tabulkových nákladů, které určují nejvyšší možnou výši nákladů na bydlení. Podle zákona o státní sociální podpoře (číslo 117/1995 Sb.) může o příspěvek žádat ten, kdo žije ve vlastním bytě nebo rodinném domě v osobním vlastnictví, či je nájemcem přihlášeným v bytě k trvalému pobytu. (Žádat může také manžel/ka vlastníka bytu, jelikož užívá tento byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva manželů.) O příspěvek můžete požádat i v případě, že bydlíte v družstevním bytě, ale pozor, musíte být vlastníkem družstevního podílu. Jinými slovy: Pokud bydlíte v podnájmu v družstevním bytě, nárok na příspěvek nemáte. Důvod je ten, že skutečným majitelem bytu je družstvo a majitel bytu s ním má uzavřenou nájemní smlouvu. Pokud vám byt pronajímá, tak se jedná o podnájem, a na ten se příspěvek na bydlení nevztahuje. V případě, že máte podnájemní smlouvu, můžete ale požádat o doplatek na bydlení, což je dávka ze systému pomoci v hmotné nouze a pro její přidělení platí jiné podmínky.

Základní podmínkou pro udělení příspěvku na bydlení je, abyste měli jako žadatel/ka o tuto sociální dávku v daném bytě ohlášen trvalý pobyt (nesprávně se někdy používá termín „trvalé bydliště“). Toto je snadné v případě osobního nebo družstevního vlastnictví, v případě nájmu to může být problém, protože majitel nemusí s trvalým pobytem souhlasit. Pokud ovšem máte nájemní smlouvu (a nikoliv podnájemní), můžete si trvalý pobyt přihlásit na místním obecním nebo městském úřadě bez svolení majitele. Za občany starší 15 let se hradí poplatek 50 korun. Změnu provede úřad nejpozději do 3 dnů, nemusí to tedy být okamžitě na počkání.

Při posuzování, zda vzniká nárok na poskytnutí příspěvku, jsou poměřovány příjmy rodiny a náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Započítávány jsou příjmy všech osob, které jsou v daném bytě hlášeny k trvalému pobytu. (Pozor oproti ostatním sociálním dávkám, kdy se posuzují ti, kdo skutečně tvoří společnou domácnost, tedy místo trvalého pobytu není směrodatné. U příspěvku na bydlení se naopak nevyžaduje podmínka, aby spolu osoby trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby.) Do příjmů v tomto případě patří veškeré sociální dávky, a to i přídavky na děti a rodičovský příspěvek, ale také dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, příjmy za práci studentů z praktického vyučování, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, příjmy z nájmu a příležitostných činností, výsluhy a služební příspěvky vojáků. Počítají se i obdobné příjmy ze zahraničí. Do příjmu se započítává i výživné, kromě toho, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Naopak se nezahrnuje například odměna pěstouna. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy, tedy příjmy po odpočtu pojistného na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu (případně výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů). Pokud je v dané rodině i nezletilé dítě, počítá se i jeho případný příjem z brigád.

Co patří do nákladů na bydlení?
Spadají sem náklady na plyn, elektřinu, topení, vodné a stočné. Dále například náklady na provoz výtahu, osvětlení a úklid ve společných prostorách v domě, svoz komunálního odpadu, odvoz odpadních vod a čištění jímek nebo vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténu.
Pokud topíte pevnými palivy, ty jsou započteny podle počtu osob v domácnosti (1 osoba – 746 korun, 2 osoby – 1 020 korun, 3 osoby – 1 335 korun a 4 osoby a více – 1 649 korun).

Výpočet nákladů na bydlení je odlišný podle typu bydlení:

a) Pokud bydlíte v nájmu, do nákladů se započítává nájem a náklady související s užíváním bytu.
Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy ZDE.

b) Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě, nájem je počítán tzv. srovnatelnými náklady podle počtu osob. Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc následující částku.

Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků ZDE.

Poplatky za hypotéku mezi uznané náklady nepatří!

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. Do nákladů na bydlení se započítávají:
– uhrazené a doložené náklady na bydlení, pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila,
– 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila,
– náklady na bydlení uhrazené v původním bytě, pokud se stejný okruh společně posuzovaných přestěhoval do nového bytu a v původním bytě jim byl poskytován příspěvek na bydlení.
Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem, jak se píše na portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Jak spočítat, zda vznikl nárok na příspěvek?

Nárok na příspěvek má žadatel tehdy, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Ministerstvo práce a sociálních věcí na portálu sociálních dávek uvádí, jak se dobrat k výši dávky:
Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.
Zní to složitě? Chcete-li si spočítat, zda máte na příspěvek na bydlení nárok, pak kalkulačka je zde: https://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni

Maximální výše příspěvku může dosáhnout až 18 827 korun měsíčně, a to v závislosti na počtu osob v rodině a místě bydliště. Minimální vyplácená výše je 50 korun měsíčně. O příspěvek lze žádat 3 měsíce zpětně od měsíce, za který příspěvek na bydlení náleží. Žádosti o poskytnutí dávky vyřizují pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby.

Co vše je nutné vyplnit?

1) Formulář (pro přiznání dávky od 1. 6. 2018), který je pro podání žádosti striktně předepsán, můžete rovnou vyplnit ZDE.
Podívejte se také na VZOR vyplnění formuláře žádosti o příspěvek na bydlení.

2) Vše, co v žádosti tvrdíte, musíte doložit listinnými důkazy či osobními doklady:
– Pro všechny uvedené osoby předložit průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list.
– Každá ze společně posuzovaných osob, která má příjmy, musí podat Doklad o výši čtvrtletního příjmu za příslušné kalendářní čtvrtletí (formulář ZDE). Pro trvání nároku na každé kalendářní čtvrtletí jej musí každá ze společně posuzovaných osob do konce prvního měsíce tohoto čtvrtletí opět doložit, nebo musí být pro toto čtvrtletí uvedena na Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky. Doklad o výši čtvrtletního příjmu slouží jako příloha i k žádosti o přídavek na dítě (od rozhodného období 3. čtvrtletí 2017), příspěvek na bydlení, porodné a zvýšení příspěvku na péči. Není nutné je přikládat ke každé této žádosti zvlášť. Podívat se můžete na VZOR vyplnění formuláře dokladu o výši čtvrtletního příjmu.
– Doklad o výši nákladů na bydlení za byt – rovněž se dokládá opakovaně pak za každé čtvrtletí. Pro přiznání dávky od 1. 1. do 30. 6. 2018 formulář ZDE, pro přiznání dávky od 1. 7. 2018 je formulář ZDE. Podívejte se na VZOR vyplnění formuláře dokladu o výši nákladů na bydlení.
– Doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti (nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí atd.).
– Případně další specifické (pokud jste například pobírali výživné ze zahraničí a podobně), které jsou vypsané na konci formuláře.

3) Existuje také formulář Žádost o vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob. Používá se v případech, jde-li o příspěvek na bydlení a vylučovaná osoba nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. Tom ale musíte vy dokázat.

4) V případech, kdy je některý člen rodiny plátcem výživného, použijete Doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou. Máte-li nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let, měly by vás zajímat ještě tyto tiskopisy:
– Potvrzení o studiu (pokud nezaopatřené dítě studuje)
– Potvrzení o zdravotním stavu (pokud dítě nemůže v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovat)
– Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz (pokud dítě nemůže v důsledku své nemoci nebo následkem úrazu studovat nebo pracovat)
– Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku (pokud dítě je po skončení povinné školné docházky evidováno úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání)