Životní cesta maminky Markéty a jejich dvou dětí je typickým obrázkem samoživitelky, které se podařilo odrazit se od dna, ale stále bojuje. Spolu s dětmi strávila určitý čas v azylovém domě, ale podařilo se jí zabojovat a dnes bydlí v malém bytě. I když maminka pracuje, po zaplacení nájmu a základních výdajů pro provoz rodiny, nezbývá téměř žádná rezerva. A situaci určitě nepomáhá fakt, že otec dětí se nijak neangažuje, a to ani výchovou, ani finančně. Maminka nám napsala v žádosti následující a má pravdu, proč by Vojta neměl právě být jedno z dětí, kterému na školu v přírodě přispějeme?

“A tak jdu na pomoc k vám. V listopadu/prosinci jsem se dověděla, že děti nakonec pojedou na školu v přírodě ale já na to peníze nemám šanci našetřit. A proč bych mu moc přála, abyste pomohli právě jemu? Je ve škole nový a nerada bych ho připravila o možnost být s dětmi, není správné aby byl trestán za nezájem otce a mé možnosti, které mají bohužel své hranice.
Dceři jsem tuto možnost měla sílu zaplatit sama, ale tady ty prostředky už bohužel nemám.”

Leave a Comment