Jak vypočítat alimenty – výživné

Jak vypočítat alimenty – výživné

Oficiální závazná tabulka pro stanovení alimentů neboli výživného nebyla nikdy uzákoněna. Definitivní rozhodnutí o výši alimentů tak přísluší soudu, který při určení výše výživného vychází ze všech informací, které se vztahují ke konkrétnímu případu.

V justičním zákulisí již dříve zaznělo, že soudci nejsou počtáři, z čehož vyplývá, že určit výživné jen matematicky podle věku dítěte a příjmu jednoho rodiče opravdu nestačí. Důvodů je mnoho:
– Otcové si často výši svých příjmů i uměle „upravují“ (optimalizují) a ne všechny soudy postupují tak, že dostatečně porovnají situaci před úpravou poměrů dítěte (před návrhem na stanovení vyživovací povinnost) nebo aplikují potencionální příjmy, případně vycházejí z porovnání platů dle aktuální inzerce volných míst v daném oboru, ve kterém otec pracuje či doposud pracoval či v něm má vzdělání.
– Pokud by byl otec bez příjmu, neměl by se soud o co opírat.
– Nebere se v potaz příjmová situace matky – té se rozchodem, porodem a/nebo výhradní péči o dítě zhoršila situace na trhu práce, matka mohla o práci zcela přijít (z důvodu časté nemocnosti dítěte, nepřijetí do mateřské školy, noční směny bez možnost hlídání a podobně) a například na rodičovské dovolené je (i doposud pracující matka) odkázána na náhradu ušlé mzdy v podobě rodičovského příspěvku, který je vesměs výrazně nižší než příjem ze zaměstnání či podnikání, další negativní okolnosti ovlivňující rozpočet matky mohou plynout i ze zdravotních poporodních dopadů, ať na straně matky nebo dítěte
– Do hry mohou vstupovat další děti otce, tedy další vyživovací povinnosti (tedy nejen další děti se stejnou matkou, ale například mladší děti z dalšího vztahu, případně naopak již starší děti ze vztahu předešlého).
– Početní tabulka nezohledňuje další okolnosti, ke kterým se při stanovení výživného přihlíží na stejné úrovni jako k příjmům otce a striktně matematicky se vyjadřují velmi těžko:
o životní úroveň – např. majetek otce, majetek (jmění) dítěte spravované jedním rodičem, příjem dalších členů rodiny otce jako je družka či nová manželka
o zvýšené zdravotní potřeby a pomůcky nemocného či postiženého dítěte, pokud nejsou například plně kompenzovány příspěvkem od státu
o jiné zdravotní, například jednorázové výdaje jako například rovnátka na zuby, dioptrické brýle a podobně
o zvýšené výdaje na vzdělání talentovaného dítěte, ať ve školní či mimoškolní činnosti
o a podobně
– Není zohledněna míra péče druhého rodiče a podíl na vývoji, výchově a rozvoji (pokud druhý rodič nepečuje vůbec, tedy ani se nepodílí například na hlídání v době zaměstnání matky, podílu na mimoškolní zájmové činnosti atd., je tak péče pro matku nákladnější)

Kdysi vznikla doporučující tabulka pro stanovení výše výživného, vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti. Uvedené částky jsou orientační, konečné rozhodnutí o výživném připadá tedy soudu. Dá se říci, že z ní lze orientačně vycházet za předpokladu, že i druhý rodič se dostatečně podílí na výchově a péči o dítě, že rodiče mají srovnatelné životné úrovně a srovnatelné příjmy a mimořádné výdaje (kroužky, tábory, zdravotní pomůcky) hradí druhý rodič plně či zčásti.

VĚK DÍTĚTEVÝŽIVNÉ Z ČISTÉHO PŘÍJMU
0 až 5 let11 – 15 %
6-9 let13 – 17 %
10 – 14 let15 – 19 %
15 – 17  let16 – 22 %
Dítě 18 a více19 – 25 %

Mezi běžné případy, kdy se lze o tabulku opírat, rozhodně nepatří mimořádně vysoký čistý příjem rodiče, mimořádně vysoké náklady na potřeby dítěte nebo rodič s více než třemi vyživovacími povinnostmi. Nelze také počítat jen s uspokojováním individuálních potřeb konkrétního dítěte, ale také se společnými výdaji domácnosti, na jejichž spotřebě se podílí všichni její členové, tedy i děti. Matka, která má děti v péči, má vyšší náklady i v tomto směru, nehledě na fakt, že většinou obývá z tohoto důvodu i větší byt, než otec odcházející například do garsonky nebo ke svým rodičům.

Zákon mimochodem výslovně uvádí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a pokud rodiče nežijí spolu, má dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší. Vzor žádosti o svěření dítěte do péče a určení výživného ZDE. Tabulka je mírně v rozporu i s tím, co soud při určování výživného zkoumá: jaké jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Soud tedy přihlíží k celkovým majetkovým poměrům rodiče (nejenom výši mzdy) a taktéž může zkoumat, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Z ekonomického hlediska by teoreticky tabulka každoročně měla zohledňovat, jak se změnil poměr růstu mezd k růstu inflace, potažmo cen základního zboží pro běžného spotřebitele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *