Květen 2022

Aby zaplatili základní životní výdaje, musí si samoživitelé stále častěji půjčovat. MF DNES hovořila se samoživitelkami, jak zvládají aktuální situaci po zdražení energií a dalších základních potřeb. Aby vyšly s rodinným rozpočtem, musely maminky ještě více začít šetřit na potravinách, drogerii nebo zdravotní péči.  Skutečné zoufalství Podle neziskových organizací jsou samoživitelé jednou z nejvíce chudobou ohrožených skupin. A na hranu nouze se jich od začátku roku dostává čím dál více. „Ze žádostí o pomoc, které naší neziskové organizaci přicházejí v souvislosti s pokrytím výdajů na bydlení nebo na potraviny, čiší v poslední době skutečně zoufalství,“ potvrzuje ředitelka organizace Klub svobodných matek Dana Pavlousková. Z průzkumu, který si organizace udělala začátkem května mezi 1 800 samoživiteli, vyplynulo, že jedné čtvrtině z nich zbývají po zaplacení nákladů na bydlení pouhé dva tisíce korun na všechny další výdaje včetně potravin.  Riziko dluhové pasti Zdražování dohání část rodičů samoživitelů k tomu, že si ze zoufalství musejí peníze půjčovat. Podle sondy Klubu svobodných matek si v posledních třech měsících musela půjčit na základní životní náklady více než polovina oslovených sólo rodičů. Zdroj: vydání MF DNES 19.5.2022

Rodiče samoživitele trápí dlouhodobě nedostatek finančních prostředků. „Pokračující a hodně výrazné zdražování je dostalo do velkých finančních až existenčních problémů. Jedné čtvrtině sólo rodičů zbývají po úhradě nákladů na bydlení dva tisíce na jídlo a další potřeby,“ uvádí v reportáži Dana Pavlousková ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek. Jak řeší sólo rodiče svou špatnou finanční situaci? Odpověď najdete v reportáži v čase 7:53 ZDE.

Každý den připraví samoživitelka Eva z Plzeňská mísu s ovocem. Sama si ale nevezme. S rostoucími cenami potravin už kupuje hroznové víno a pomeranče jen svým dětem. Pro sebe má většinou kávu a rohlík. Na týden má 2 000 korun a musí uživit své tři děti. Práci nemá, většinu času jí zabere péče o autistickou dceru.  V těžké situaci není zdaleka jediná. Podle nejnovějšího průzkumu neziskové organizace Klub svobodných matek přestala více než polovina samoživitelů kvůli zdražování kupovat v obchodech maso, máslo, ale i papriky nebo rajčata. Pro jednu pětinu jsou cenově nedostupné i banány nebo jogurty. Neúplných rodin je v Česku podle oficiálních údajů zhruba 200 tisíc. A podle průzkumu z nich musí skoro osm procent vystačit s tisícovkou měsíčně na nákup potravin.  Více než třetina samoživitelů nebo samoživitelek si našla v uplynulé době další zaměstnání nebo brigádu. „Z průzkumu také vyplývá, že v posledních třech měsících si 55 procent samoživitelů muselo peníze na základní životní náklady půjčit,“ řekla HN ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Samoživitelé si podle ní nejčastěji půjčují od svých příbuzných či známých.  Výsledky průzkumu podle Pavlouskové potvrdily, že situace samoživitelů se postupně zhoršuje už třetím rokem. Aktuální zdražování podle ní už ale žádný dohledný konec nemá. „Všichni říkají, že bude hůř, že tohle je jen začátek,“ popisuje ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek.  Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: Václav Vašků, HN

Zaplatí náklady na bydlení a jsou v minusu. Kvůli zvyšujícím se zálohám na energie, nájmům nebo nedoplatkům roste počet rodičů samoživitelů, kteří aktuálně nemají peníze ani na zaplacení bydlení. Bez finanční pomoci své matky důchodkyně by samoživitelka Eva z Plzeňska nevyžila. Ze svých příjmů sotva zvládne zaplatit náklady na bydlení, které z loňských 10 500 korun poskočily kvůli rostoucím cenám energie na více než 15 tisíc korun. Další samoživitelka Renata, která žije na Moravě s jedním dítětem, přiznává, že bez pomoci blízkých by byla každý měsíc 8 000 korun v minusu. Obě samoživitelky si hledají různé brigády – Eva mluví o různých úklidech a hlídání, Renata má nastoupit na stálejší práci, za kterou získá necelé 4 000 korun měsíčně.  Průzkum: V minusu je víc než každý desátý Takovéto příběhy nejsou podle Klubu svobodných matek mezi samoživiteli, který proběhl začátkem května a zúčastnilo se ho 1 801 respondentů, nijak výjimečné. Více než 14 procent dotázaných uvedlo, že po zaplacení nákladů na bydlení bylo minulý měsíc v minusu. „Normálně by člověk řekl, že není možné být po zaplacení nákladů na bydlení v minusu, protože existuje systém sociálních dávek. Jsou to ale případy, kdy se příšerně zvedly zálohy na energie, zvýšilo se jim nájemné, příšly jim nedoplatky. A právě v tomto bodě se nemohou úplně spolehnout na pomoc státu, protože například příspěvek na bydlení zkoumá finanční situaci za předchozí tři měsíce,“ vysvětluje ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková a dodává, že jde o nový trend spojený s aktuálním skokovým zdražováním energií. Průzkum Klubu svobodných matek přináší i konkrétní odpovědi na otázku, jak se samoživitelé snaží reagovat na zdražování. Šetří převážně na potravinách, oblečení a zdravotní péči. „Představte si u dětí rovnátka a brýle, u rodičů pak například výdaje na léky, které nejsou plně hrazené zdravotní pojišťovnou,“ vysvětluje Dana Pavlousková. Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Patří mezi nejlépe vydělávající české fotbalisty. Nedávno investoval miliony do svého byznysu. Na syna Davida ale reprezentant Jakub Jankto prý posílá pouze almužnu. Alespoň to tvrdí jeho expřítelkyně Markéta Ottomanská, která se nyní Expresu svěřila, že ji nelehká situace dohnala k tomu, aby požádala o pomoc neziskovou organizaci pro matky samoživitelky. Expřítelkyně záložníka španělského Getafe se nám před časem svěřila, že Jankto má problémy s placením alimentů. „Jeho několikamilionová investice mě celkem překvapila. Vlastnímu synovi totiž za posledních pět měsíců poslal jen čtrnáct tisíc korun, a to jen proto, že to má soudně nařízené. Hledám cesty, jak z této nepříjemné situace ven. Moc mi v minulém měsíci pomohl Klub svobodných matek. Požádala jsem si o příspěvek na bydlení a během pár dní jsem díky jejich úžasné práci mohla zaplatit nájem,“ svěřila se Markéta Ottomanská. Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: IG ottomanskam

Den matek se slaví na celém světě, podobný svátek existoval už ve starověkém Řecku. V České republice jej slavíme druhou květnovou neděli. Ne všechny matky si ale můžou dovolit slavit. Jaká je aktuální situace českých samoživitelek, jaké problémy je nejčastěji trápí, a které organizace jim tyto těžkosti pomáhají řešit? Samoživitelky jsou nejvíce ohroženou skupinou v ČR Dana Pavlousková z organizace Klub svobodných matek uvádí: „Aktuální situace rodin sólo rodičů se dá označit jako kritická, protože již třetím rokem v důsledku negativních vnějších okolností čelí finančním problémům. První dva roky to bylo z důvodu koronavirové krize, kterou následovalo postupné razantní zdražování všech základních položek nutných pro fungování každé rodiny.“ Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: freepik.com

Zdražování energií a inflace postupně lidem zvyšují cenu základních potřeb, jako je bydlení nebo potraviny. Brzy se však projeví i jinde – v ceně kroužků a sportovních aktivit. Rodiče si nejspíš od září budou muset připlatit. Se zdražením tréninků od příštího pololetí už nyní počítá velká část sportovních klubů. Samoživitelé řeší jídlo a bydlení Neziskové organizace, které pomáhají rodinám, jež se potýkají se složitou finanční situací, si všímají, že úhrada kroužků začíná být problematická u více rodičů. Ještě v tíživější situaci se nyní nachází řada rodičů samoživitelů. „Soudě podle žádostí o pomoc, které dostáváme, jsou zájmové aktivity to poslední, co sólo rodiče aktuálně řeší. Tím mám na mysli, že řeší především existenční problémy v podobě dostatečných financí na bydlení a potraviny,“ přibližuje situaci ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: Martin Stolař, MAFRA 

Ceny rostou, příjmy zůstávají stejné. Na podporu od státu navíc řada samoživitelek nedosáhne, a pokud ano, zvyšující se náklady jim stejně pokrýt nestačí. Aby mohl stát peníze k potřebným lépe cílit, přichystalo ministerstvo práce a sociálních věcí mapu zranitelnosti. Ta má ukázat, komu a kde se v Česku žije nejhůře. Samoživitelky ale mezitím stojí ve frontách na potravinovou pomoc zdarma. Až dosud dokázaly jídlo obstarat bez výraznější pomoci státu. Teď samoživitelkám chybí peníze a s rostoucími cenami si mohou dovolit nakupovat čím dál méně. Každou korunu musí počítat i samoživitelky, které do fronty na jídlo nechodí. V těžké situaci jsou samoživitelé už dlouho, stejně jako další ohrožené skupiny. Především nezaměstnaní, senioři, handicapovaní nebo chronicky nemocní lidé.  Sociální dávky nestačí na pokrytí výdajů Stejný názor má i Dana Pavlousková, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek. „Kdybyste viděli psaní lidí, kteří nás žádají o finanční pomoc, cítili byste, jak moc jim schází peníze. Zažila jsem toho hodně, ale něco takového ještě ne. Nikdo si nedovede představit, v jaké situaci často jsou,“ říká. V žádosti, o které mluví, musí lidé stručně popsat svou životní situaci, uvést měsíční příjmy a výdaje a vše také doložit. „Když zaplatí pevně dané výdaje – nájem, plyn a elektřinu, zůstanou jim třeba dva tisíce korun. Za takovou částku si někteří lidé objednají třeba jídlo na víkend od donáškové služby, mnozí samoživitelé s tím ale musí vydržet celý měsíc,“ vysvětluje. Podle ní proto přestali kupovat maso, zeleninu či ovoce.  Významná část samoživitelů je podle mapy v příjmové chudobě. V té se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu, hranice se dále určuje podle počtu osob v domácnosti. Pro samoživitele s jedním dítětem do 13 let to loni bylo 18 271 korun, se dvěma dětmi nad 13 let pak 28 109 korun. Polovina samoživitelů má přitom čístý měsíční příjem do 20 tisíc korun, pětina do 12,5 tisíce.  Celé znění článku naleznete ZDE. Zdroj foto: www.sbirkapotravin.cz

Situace rodičů-samoživitelů je už třetím rokem extrémně náročná, řekla Právu zakladatelka a ředitelka spolku Klub svobodných matek Dana Pavlousková. Poslední měsíce jsou pro mnohé neúnosné hlavně kvůli rostoucím životním nákladům. „Řeší hlavně existenční problémy a hrozí, že to bude ještě horší. Ještě není ani konec dubna a už jsme dali na pomoc přes tři miliony korun. V průměru 80 procent žádostí je na pomoc s úhradou nákladů na bydlení. Prosí také o pomoc s potravinami. Priority mají srovnané jasně: musíte mít kde bydlet, pak co jíst a až pak řešíte to další. Během února a března nám chodily i prosby na úhradu letních táborů, ale to je okrajové. Souběžně poskytujeme i materiální pomoc, hlavně v distribuci dámského a dětského oblečení,“ říká v rozhovoru Dana Pavlousková. Celý článek si můžete přečíst ZDE. Zdroj foto: archiv Dany Pavlouskové