Média

Idnes.cz: Matka má nalepku, otec je hrdina. Na samoživitele se nehledí stejně, říká odbornice

Levnější nájem výměnou za intimnosti, obavy ze ztráty zaměstnání a počítání každé koruny. Pasti na rodiče samoživitele číhají podle Dany Pavlouskové z Klubu svobodných matek prakticky na každém rohu. A společnost navíc podle ní stále nahlíží rozdílně na matky a otce samoživitele.   Je brzy ráno. Děti ještě spí, ale Gabriela už jim připravuje svačiny a chystá se do práce. Potřebují vyrazit ideálně bez zpoždění, protože každá minuta navíc může znamenat problém. Pracovní den samoživitelů provází jedna společná obava, telefon ze školy nebo školky „Péťovi není dobře, přijeďte si pro něj.“ Jenomže kdo? Co na to zaměstnavatel? A co potom výplata nebo nájem? Po návratu domů přitom pracovní den zdaleka nekončí. Rodič samoživitel začíná druhou směnu. A když se něco pokazí, častokrát není komu zavolat. Právě v tom podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové spočívá jeden ze základních problémů. „Achillova pata samoživitelství je, že ten člověk je jeden. Je to tvrdý boj něco za něco,“ říká. Maminka Gabriela z Pardubicka má oproti jiným rodičům výhodu, že její zaměstnavatel je k samoživitelkám vstřícný, většinovou část práce může dělat z domova. Ani tak ale není vždy jednoduché skloubit ji s péčí o dvě děti. Nejednou přijela kvůli zdržení v práci do družiny na poslední chvíli. „Pracovní dobu mám flexibilní, ale jsou dny, kdy to prostě nejde. Stávalo se, že jsem přijela do družiny třeba s dvouminutovým zpožděním a obě děti už tam byly poslední. Družinářka mi pohrozila, že pokud se to bude opakovat, bude to řešit OSPOD. Cítila jsem se hrozně,“ popsala redakci iDNES.cz. Mnohem tvrdší zkušenost má maminka z Orlickoústecka. Po mateřské narážela při pohovorech na otázky ohledně dětí a hlídání. „Rozesílala jsem životopisy, chodila na pohovory a vše se zdálo být v pohodě, ovšem do chvíle než jsem řekla, že mám dítě. Vždy mi jen řekli, že se ozvou. Pak už se nikdo neozval,“ vzpomíná žena, která si přála zůstat v anonymitě. Práci nakonec našla. S příchodem podzimu ale začal syn marodit stále častěji. „Po několikátém ošetřováku si mě zavolal vedoucí a řekl mi, že pokud to takhle půjde dál, rozloučíme se. Propadla jsem panice, nemohla jsem o tu práci přijít. Platila jsem byt, školu a hromady dalších výdajů,“ popisuje. Situace zašla tak daleko, že ze strachu o pracovní místo posílala syna do školy i ve chvíli, kdy se necítil nejlépe. „Zpětně je mi z toho na nic. Stejně to vždy dopadlo tak, že jsem s ním o dva dny později doma zůstat musela, protože měl horečky,“ dodává. Právě podobný začarovaný kruh podle Pavlouskové rodiče samoživitele často dostává do finančních problémů. Vydělávají, aby pokryli běžné výdaje, ale na rezervu už nezbývá.   „Většinově je to finanční rozpočet nula od nuly pojde. Například matka samoživitelka vydělá maximum, aby pokryla veškeré výdaje, ale co vydělá, to zase vydá. Pak stačí jeden nečekaný výdaj, například rozbitá pračka a najednou je průšvih,“ říká. Podle ní přitom není namístě automaticky mluvit o finanční negramotnosti. „Lidé mají často tendenci říkat, že si má ten rodič našetřit, ale ono opravdu není z čeho ty finanční rezervy vytvářet,“ dodává. Počet žádostí o pomoc neklesá Právě tady se podle Pavlouskové ukazuje jeden z největších paradoxů samoživitelství. Nejde jen o peníze nebo nedostatek času. Rodiče se potýkají také s tím, jak na ně nahlíží společnost. Matky a otcové nejsou posuzováni stejně. „Když vedle sebe postavíme matku samoživitelku a otce samoživitele, u matky se automaticky lehce zvedne obočí. Otec samoživitel je naopak pro mnohé hrdinou. Společnost je rozhodně neměří stejným metrem,“ řekla a zároveň doplnila, že mezi lidmi stále přetrvává představa, že si za svou situaci mohou matky samy, ačkoliv tomu tak vůbec být nemusí.   Na organizaci se přitom neobracejí jen matky, ale i otcové. Ti však tvoří přibližně jen tři procenta. „Je velmi alarmující, že počet žádostí o pomoc neklesá. Dnes se na nás obrací zvýšené procento lidí, které by třeba ještě rok zpátky nenapadlo, že se v podobné situaci ocitnou,“ přiblížila ředitelka Klubu svobodných matek, který dlouhodobě pomáhá rodičům samoživitelům. Celý čánek ZDE. zdroj IDNES.cz

Český rozhlas: Aktovek a penálů je nedostatek. Oděvní banka před startem školního roku vybírá věci pro žáky

Zachovalé tašky do školy, penály a další školní potřeby je teď na konci srpna možné darovat potřebným v rámci projektu Back to school. Školní výbavu vybírá Oděvní banka, která je charitativním projektem Klubu svobodných matek. Právě život samoživitelů přibližuje seriál Radiožurnálu Jeden rodič na všechno. „Teď dáváme dohromady balíčky kompletního oblečení pro děti školního věku. Mám tu před sebou na stole trička, košile nebo kalhoty pro chlapce ve věku 6–8 let a snažíme se, aby to byly důstojné a slušné věci, aby se daly nosit do školy,“ popisuje Dominika Racková, která je provozní manažerkou Oděvní banky. Při rozhovoru v pražské Troji skládá dětská trička, košile nebo kalhoty a podzimní bundy. Krizové balíčky pak míří k potřebným hlavně přes spolupracující neziskové organizace. Celý čánek ZDE.

ČT:  Nákupy se začátkem školního roku

Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková v reportáži České televize mluví o nákladech spojených se začátkem školního roku. Upozorňuje, že mezi nejnákladnější školní vybavení patří notebooky a počítače, bez kterých se zejména starší žáci při výuce už jen těžko obejdou. O podrobnostech k tématu se začíná mluvit od času 10:13. Celé znění reportáže ZDE.

Statistika & My: Jak zlepšit situaci samoživitelů?

V nejnovějším vydání časopisu Statistika & My vyšel krátký rozhovor s ředitelkou Klubu svobodných matek a Oděvní banky Danou Pavlouskovou. Odpovídá v něm na otázku, jaká systémová opatření by mohla výrazně zlepšit finanční situaci rodin samoživitelů, které patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska příjmové chudoby. Celý rozhovor si můžete přečíst níže.   

Týden.cz: Začarovaný kruh chudoby: 15 % českých dětí je ohroženo, stát ztrácí jejich potenciál

Ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek Dana Pavlousková uvedla, že v Česku je přibližně 210.000 až 250.000 neúplných rodin, z nichž většinu tvoří matky samoživitelky. V těchto domácnostech vyrůstá až 400.000 dětí, zpravidla jsou závislé pouze na jednom příjmu. Podle analýzy zbyde nízkopříjmové samoživitelce s dítětem po zaplacení základních potřeb na osobu přibližně 106 korun na den, ze kterých musí pokrýt oblečení, dopravu, zdraví a vzdělání dítěte. Celé znění článku ZDE

Tojesenzace.cz: Projekt Neviditelní: 300 tisíc českých dětí si z rodiny nese nechtěné dědictví ovlivňující jejich budoucnost i státní náklady

Nová podpora škol je důležitý krok. Sama o sobě však nevyřeší všechny situace, ve kterých se děti se znevýhodněním ocitají. Analýza Neviditelných i zkušenosti zapojených organizací ukazují, že účinná pomoc musí spojit data, školní praxi, poradenství, sociální služby, neziskový sektor i aktivitu samotných rodin. Klíčové je, aby se pomoc dostala k dítěti dřív, než se znevýhodnění promění ve školní selhání, sociální vyloučení nebo další generaci neviditelných. Proto projekt Neviditelní otevírá téma neviditelného dědictví jako problém, který začíná v dětství, ale jeho důsledky nese celá společnost. CETA v analýze popisuje, jak silně rodinné zázemí ovlivňuje vzdělávací dráhu dítěte a pozdější uplatnění na trhu práce. Klub svobodných matek přidává praktický pohled na život samoživitelů, u nichž se nedostatek peněz promítá do školních výletů, kroužků, zdraví i sociálních vazeb dítěte. Celé znění článku ZDE

ČT: Projekt Neviditelní upozornil na znevýhodněné děti

Ředitelka Klubu svobodných matek vystoupila v reportáži České televize věnované projektu na podporu znevýhodněných dětí, které vyrůstají v sociálně složitých podmínkách. Přestože jejich problémy často nejsou na první pohled patrné, mohou významně ovlivňovat jejich vzdělávání, začlenění do kolektivu i budoucí životní šance. Reportáž představuje projekt zaměřený na podporu těchto dětí a upozorňuje na důležitost včasné pomoci rodinám v nouzi. O podrobnostech k tématu se začíná mluvit od času 45:04. Celé znění reportáže ZDE.

ČT: Letní prázdniny očima samoživitelů

V sobotu 13. června byla hostem pořadu Studio 6 v České televizi Dana Pavlousková, ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek. Hovořila o tom, proč jsou letní prázdniny pro samoživitele často nejnáročnějším obdobím roku. V rozhovoru se věnovala nákladům na zajištění péče o děti během prázdnin, významu táborů a pomoci prarodičů. O podrobnostech k tématu se začíná mluvit od času 2:57:02. Celé znění reportáže ZDE.

Snídaně s Novou: Virtuální strom přání pro děti samoživitelů

Ve čtvrtek 11. prosince byla v ranním vysílání Snídaně s Novou hostem ředitelka Klubu svobodných matek, která představila letošní Vánoční strom přání. Vysvětlila, že tento tradiční  projekt sbírá konkrétní vánoční přání dětí ze samoživitelských rodin a dárci si mohou vybrat dárek pro konkrétní dítě, aby mu pomohli prožít kouzelné Vánoce. Projekt má za cíl splnit vánoční přání co nejvíce dětí, jejich radost podpořit a zároveň upozornit na situaci rodin, které často nemají dostatek prostředků na vánoční dárky. Nám samotným udělalo obrovskou radost, jak velkou vlnu solidarity to mezi diváky vyvolalo. Během několika hodin se splnilo více než 100 přání, a díky tak silné podpoře můžeme do projektu doplnit další dětská přání, aby se o radost pod stromečkem podělilo co nejvíce dětí. Reportáž můžete přehrát ZDE, stopáž 3:57 a 42:42.

Blesk.cz: Vánoční dům ve Vrbně už září a plní přání! Denně za 36 korun

Dvě stovky svítících balónků s vánočními přáníčky letělo do vzduchu u svítícího domu ve Vrbně pod Pradědem. Ten se opět rozzářil 50 tisíci světýlky. Obdivovat ho tu můžete každý den. Charitativní stromeček má za cíl splnit přání dětí. „Na větvích stromečku jsou rozvěšené zlaté hvězdičky s přáními z Klubu svobodných matek, která mohou příchozí na místě okamžitě splnit. Stačí k tomu mobil a děti dostanou vysněné dárečky na Štědrý den od Ježíška včas,“ říká majitel Maik Stuchlík (46). Mezi několika tisícovkami dojemných a někdy také vesele rozverných přáníček jsou i tato: „Přála bych si, aby byl na světě mír.“, „Aby byli všichni lidé zdraví.“, „Aby nebyl nikdo smutný.“, „Aby byl tatínek na maminku hodný.“ nebo i humorná: „Ženicha.“ Dětem splnily přání Liliana (14) spolu s kamarádkou Beátou (10) a i její mámou Marikou (40) ze Slezských Rudoltic. Klikly na kód s hračkou pro opuštěného kluka. „Já sama jsem byla po rozvodu ve finanční nouzi, tak dobře vím, jak se taková opuštěná maminka cítí,“ řekla paní Marika. Celé znění článku ZDE 

Přejít nahoru