Březen 2024

Nejvyšší částky platí rozvedení rodiče na dítě v Praze 2, největší podíl z příjmů v Praze 7. Naopak nejmírnější jsou soudy o výživné v Lounech nebo v Jeseníkách, ukazují nová data Ministerstva spravedlnosti.  Přístup okresních soudů ke stanovování výše výživného na dítě se stále poměrně výrazně liší. S nadsázkou lze říct, že u některých mají větší zastání rodiče pobírající výživné – podle statistik jde stále typicky o matky – a jinde platící rodič.Vyplývá to z detailních dat, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici od Ministerstva spravedlnosti. Minulý týden upozornil průzkum Klubu svobodných matek mezi 1424 samoživiteli na to, že 63 procentům respondentů se za dobu pobírání výživného částka nezvedla. A přes 85 procent dotázaných zároveň uvedlo, že současná výše výživného nepokrývá základní potřeby dětí. Data, která Ministerstvo spravedlnosti Seznam Zprávám poskytlo, ukazují, že ročně se rozhodne o zvýšení výživného u vyšších tisícovek žádostí. Od roku 2014 do roku 2023 tak evidují celkově 84 850 úspěšných žádostí o zvýšení. Pro porovnání za stejné období soudy přiznaly 268 680 nových vyživovacích povinností. „V podstatě jdou data v ruku v ruce s výsledkem našeho průzkumu. Na jednu stranu, jestli roste plat, tak má být člověk více schopný ustát zvyšující se nákladové položky, ale je pravda, že podle mě by tam mělo být i vyšší valorizované výživné,“ podotýká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Její spolek proto volá pro automatickém růstu výživného. Celé znění článku ZDE.

Rozhovor s ředitelkou Klubu svobodných matek Danou Pavlouskovou a šéfredaktorkou titulu Blesk pro ženy Marií Dvořákovou na téma společné spolupráce v oblasti pomoci rodinám samoživitelů. Celé znění reportáže ZDE, stopáž 1:06:50.

Více než devět samoživitelů z deseti (95 %) je přesvědčeno o tom, že by se výživné mělo automaticky valorizovat. Téměř 70 % samoživitelů pobírá stejnou výši výživného posledních až pět let, jedna třetina dokonce 6 až 9 let, a to navzdory razantnímu zvýšení základních životních výdajů. Nejčastěji se hrubé měsíční příjmy rodin samoživitelů pohybují mezi 10 a 20 tisíci korun. Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji (62 %) se pohybují měsíční příjmy rodin samoživitelů v rozmezí od 10 000 do 20 000 korun. Nejnižší příjem nepřesahující 10 tisíc korun pobírá 8 % respondentů, dalších 17 % uvedlo příjmy v rozpětí mezi 30 000 a 40 000 korun a 13 % uvedlo hrubé měsíční příjmy převyšující hranici 40 tisíc korun. Při pohledu na strukturu příjmů rodin samoživitelů jsou zřejmé tři nejčastěji uváděné položky: výplata od zaměstnavatele (65 %), výživné (66 %) a sociální dávky (51 %). Dalšími uvedenými finančními zdroji jsou peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (14 %), příjmy z podnikání (7 %) a vdovský či sirotčí důchod (1 %). Průzkum monitoroval, jak dlouho samoživitelé pobírají výživné. Více než polovina (54 %) uvedla, že výživné pobírají 3 až 9 let, více než pětina (22 %) déle než 10 let a necelá čtvrtina (24 %) ho nepobírá více jak dva roky. Šest samoživitelů z deseti uvedlo, že za dobu pobírání výživného se jeho výše nezměnila, pouze jedné třetině se zvýšila a zbývající části se snížila. Desetina samoživitelů pobírá stejnou výši výživného více než 10 let, necelé pětině se výživné nezměnila posledních 6 až 9 let, třetina pobírá nezměněné výživné 3 – 5 let a 40 % respondentů uvedlo, že stejné výživné pobírá po dobu kratší dvou let.  V případech, kdy došlo ke zvýšení výživného, bylo tak většinově učiněno na základě soudního rozhodnutí, v menší míře pak na základě dohody s ex partnerem. Dvě třetiny respondentů vědí o tom, že podání návrhu na zvýšení výživného u soudu je zcela bezplatné, naopak jedna třetina se domnívá, že by tento proces obnášel finanční výdaje. Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková doplnila: „V průzkumu jsme se logicky zaměřili i na to, zda podle mínění samoživitelů současná výše výživného pokrývá adekvátně potřeby jejich dětí. Výsledky asi nikoho nepřekvapí, téměř 85 % rodičů uvedlo, že rozhodně nebo spíše ne. O opaku jich je přesvědčena pouhá desetina, 5 % dotazovaných na věci nemá jasný názor.” Závěrem z průzkumu vyplynulo, že automatickou valorizaci výživného by uvítala drtivá většina samoživitelů, konkrétně  95 % z dotazovaných.

Pečující rodiče popisují, že si musí vystačit s výživným, které i přes zdražování roky nevzrostlo. Ze soudního přezkoumání mají obavy, kvůli reakci bývalých partnerů. Samoživitelka Kateřina žije v Praze a pobírá na bezmála 14letého syna výživné dva tisíce korun. Částka se jí nezměnila posledních více jak deset let. „Tisíc korun dáte jen za obědy, je to šílené,“ poznamenává Kateřina. Představuje si, že v přepočtu na dnešní ceny by se výživné na syna mělo pohybovat podle ní spíše kolem šesti tisíc korun. Podání návrhu na zvýšení výživného k soudu ale teprve zvažuje. „Nevím, jestli by to mělo smysl, otec vyživuje ještě jedno dítě,“ obává se Kateřina a čeká na moment, kdy její bývalý partner přestane platit na druhého potomka. Kolem šesti let dostává nezměněné výživné na desetiletého syna s autismem a vrozeným onkologickým syndromem Renáta z Ústeckého kraje. Návrh na zvýšení už podala. Namísto současného výživného 2500 korun žádá o sedm tisíc. „Teď proběhlo první stání. Otec dělal v zahraničí za 900 eur týdně, teď najednou chce předložit pracovní smlouvu s hrubou mzdou 18 tisíc korun,“ říká matka z Ústecka. Popisuje, že čelí tlaku ze strany svého bývalého partnera, a vysvětluje, proč mnoho rodičů váhá podat oficiální žádost o zvýšení výživného. „Roky jsem to odkládala, protože jsem věděla, co mě u soudu bude čekat. Špinění, pomlouvání,“ říká Renáta a zmiňuje mimo jiné vulgární zprávy i vzkazy na sociálních sítích.  Obě ženy popisují, že by jim výrazně usnadnilo život, kdyby se výživné automaticky valorizovalo podobně jako důchody. „Pro maminky je to stokrát lepší. Aby otcové vyvolávali soudní stání o snížení, kde by jim hrozilo naopak i zvýšení, do toho by nešli,“ myslí si Renáta a ve svých slovech předpokládá častější model, že matka pečuje a otec má vyživovací povinnost. Nadpoloviční většině se výživné nezměnilo „Valorizace výživného by byla velmi vítaná, protože jeho průměrná výše v drtivé většině nepokrývá potřeby dětí,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. „Pevně věříme, že valorizaci výživného budou naši zákonodárci nakloněni vzhledem k tomu, jak často slýcháme, že právě rodinám samoživitelů je nutné pomoci vzhledem k jejich dlouhodobě náročné situaci,“ dodává ředitelka s tím, že téma aktuálně řeší se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Už zmíněný průzkum mezi samoživiteli poukázal na to, že nadpoloviční většině – 63 procent dotázaných – se výživné za dobu pobírání nezměnilo. A jen asi v 28 procentech se zvýšilo. Proto by téměř 80 procent dotázaných jednoznačně přivítalo automatické navyšování. Celé znění článku ZDE.

Rozhovor ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové o aktivitách neziskové organizace, Oděvní banky a charitativních obchodů Fashion Charity Shop.  Celé znění reportáže ZDE, stopáž 1:12:25.

Přesně 6,3 tuny oblečení rozeslala potřebným naše Oděvní banka od začátku roku, a to v podobě krizových balíčků, které obsahují kompletní set oblečení.  Tento úspěch náš těší navzdory výzvám, které přinesl tradiční pokles materiálních darů na začátku roku. Máme nesmírnou radost, že jsme se také zapojili do kampaně společnosti rohlik.cz proti menstruační chudobě a díky její podpoře jsme rozeslali stovky balíčků menstruačních pomůcek pro maminky samoživitelky a jejich dcery.  Pomoc dobrovolníků Velký kus práce opět odvedli dobrovolníci z Amazonu a České spořitelny, kteří s námi strávili nespočet hodin kontrolou, tříděním a balením darovaného oblečení. Jejich nasazení a odhodlání jsou skvělým příkladem, jak může pomoci opravdu každý. Děkujeme Chtěli bychom poděkovat všem firmám a jednotlivcům, kteří nás podpořili a jejich pomoc je pro nás klíčová v tom, abychom pomáhali dál. Za finanční podporu patří velké poděkování našemu hlavnímu partneru společnosti JTI, za materiální podporu pak děkujeme společnostem Potex, Amazon, Husky, Pumax, KPMG, EY, Allen&Overy, Naše Maso a Ambiente a taktéž iniciativě studentů Gymnázia Elišky Krásnohorské. Pomáhejte s námi I přes výzvy, kterým jsme čelili v uplynulém měsíci, je důležité si připomenout, že potřeba pomoci nekončí. Mnoho lidí v celé ČR stále potřebuje vaši podporu. Vaše darované oblečení může udělat obrovský rozdíl v jejich životech. Nyní více než kdy jindy potřebujeme vaši pomoc. Přidejte se k nám a darujte oblečení, které již nepotřebujete. Pomáhat společně má smysl. Své vyřazené oblečení nám můžete zasílat zdarma z jakékoliv pobočky Zásilkovny, stačí jen nahlásit kód pro bezplatné zaslání: 98716876.

Jako samoživitel/ka máte možnost získat různé příspěvky nejen od státu, ale i od neziskových společností. Nejprve však musíte vyčerpat všechny své možnosti, jak si zvýšit příjem. Ať už jsou okolnosti rozchodu jakékoli, myslete na své děti a požádejte o stanovení výživného. Pokud se nedohodnete s expartnerem po dobrém, stanoví výživné soud. „Výživné (alimenty) musí být ze zákona nedílnou součástí příjmů samoživitelů,“ upozornila v podcastu O penězích se (ne)mluví zakladatelka a ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Mnoho rozcházejících se partnerů na to zapomíná a i z jakési hrdosti a obavy o vliv expartnera na dítě o něj nežádají. Náhradní výživnéPokud máte soudem uznané výživné a partner vám ho neplatí, tak tu už několik let funguje status zálohovaného výživného, kdy výživné samoživitelům/samoživitelkám vyplácí za expartnera/expartnerku stát a následně to po něm/ní vymáhá. „V listopadu loňského roku byla prodloužena doba, po kterou můžete náhradní výživné pobírat, ze dvou na čtyři roky,“ upozornila ředitelka klubu. Nutnost valorizace výživnéhoZatímco důchody se valorizují pravidelně, výše výživného se nezvedla už delší dobu. V poslední době se však začíná mluvit o jeho valorizaci. „Náklady na základní potřeby neustále rostou, valorizace by byla namístě a my jako klub tyto snahy velmi podporujeme,“ uvedla Pavlousková. Znění celého článku ZDE.