České domácnosti nemají našetřeno a nemají z čeho si naspořit. Rodinné úspory se už dotýkají i oblékání dětí nebo jejich volného času. Třetina rodin by zvládla sotva měsíc, pokud by jim nečekaně vypadl příjem. Na sociálních dávkách je zcela závislý každý šestý samoživitel nebo samoživitelka. Ovšem stejný podíl, tedy zhruba 15 procent úplných rodin, dávky pobírá také. Rodiny přitom pomoc státu považují za nedostatečnou. Vyplývá to z rozsáhlé Zprávy o rodině, kterou tento týden představily odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Pětačtyřicetiletá Simona vychovává třináctiletá dvojčata. Jejich otec neplatí pravidelně alimenty a Simona domácnost sama z platu prodavačky a přídavků na děti jen taktak utáhne. Mimořádné výdaje si dovolit nemůže, naspořit není z čeho a představa, že by přišla o práci, je jeden z jejích největších strašáků. „Jenom doufám, že mi neklekne žádný ze spotřebičů. Už když jsem musela řešit rozbité dětské brýle, byl to problém,“ přiznává Simona. A podle Zprávy o rodině rozhodně není sama. „Zcela bez finančních rezerv je každá šestá úplná a každá třetí neúplná rodina. A další pětina rodin samoživitelů by s tím, co má našetřeno, vystačila maximálně jeden měsíc. Jakékoli nenadálé nebo zvýšené výdaje tyto rodiny dostávají do velkých obtíží. Čím závislejší je rodinný rozpočet na dávkách, tím obtížnější je vytvářet úspory,“ upřesňuje jedna z autorek studie Sylva Höhne. Nejnáročnější byly poslední roky především v oblasti energií, kde zvýšení cen pocítily všechny domácnosti bez ohledu na složení či sektor bydlení. „Jako výrazné či velmi výrazné vnímaly zdražení rodiny se čtyřmi a více členy, dále pak rodiny nízkopříjmové, bez úspor a rodiny zatížené půjčkami. Zhoršila se i celková schopnost českých domácností výdaje na bydlení zvládat,“ upozorňuje další z autorek Naděžda Křečková Tůmová. Kvůli bydlení si o dávky řekla třetina rodin. Častěji se ale lidé obraceli na příbuzné či přátele. Problémy s uhrazením výdajů kolem bydlení se však týkají obecně spíše rodin, které bydlí v nájmu. Ruku v ruce s krizí a rostoucími životními náklady do českých domácností přišel strach z budoucnosti. Ti, kteří už dávky pobírali, začali více kritizovat systém jejich nastavení, zacílení, složitou administrativu a také výši. I přesto se rodiny s dětmi snažily být co nejdéle nezávislé na ostatních. Jenomže pro to neměly vhodné podmínky. „Státní podpora rodin by především měla mít komplexní podobu. Od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro děti, rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení,“ naznačuje další z autorek Kamila Svobodová. Asi každý čtvrtý rodič výzkumnicím potvrzoval, že nezvládne pokrýt potřeby svých dětí. Častěji k tomu dochází v rodinách se dvěma a více dětmi, zvlášť pokud děti navštěvují 2. stupeň základní školy nebo jsou ještě starší. A kritický byl pro rodiny se školáky vždy hlavně začátek školního roku, kdy školáci potřebovali pomůcky do výuky. I kvůli novým aktovkám a oblečení nebo třeba na nákup svačin se mnohdy rodiče rozhodli žádat o dávky. Právě dávku vyhrazenou pro potřeby nejmladších členů rodiny, tedy přídavek na dítě, podle výzkumu pobírala každá třetí neúplná a každá devátá úplná rodina. Podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové je problémem mezi samoživiteli také samotné výživné, které by jim expartneři měli posílat. Přestože se výdaje na život za poslední roky prudce zvyšují, alimenty pro téměř tři čtvrtiny samoživitelů zůstávají až pět let ve stejné výši, jakou při rozvodu vyměřil soud. O změně alimentů rozhoduje jedině soud, pokud o to samoživitel či druhý z rodičů požádá. Ale lidé by podle Pavlouskové spíše uvítali, kdyby se částka automaticky valorizovala, tedy zvyšovala v závislosti na inflaci podobně jako důchody. „Výživné totiž v drtivé většině adekvátně nepokrývá potřeby dětí,“ vysvětluje Pavlousková. Celé znění článku ZDE.
Bezplatná infolinka 800 99 55 11
