Září 2024

Přinášíme souhrn podmínek, které je potřeba dodržet při žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte.  Otec se změnou příjmení SOUHLASÍ V případě, že se změnou otec dítěte souhlasí, jedná se o jednoduchý administrativní úkon na matrice ve správním obvodu, kde je žadatel hlášen k trvalému pobytu. (V případě nezletilého dítěte jde o jeho trvalý pobyt). O jednoduchý úkon jde v případě, že měníte příjmení dítěte na své příjmení. Nemůžete jen tak žádat změnu na nahodilé příjmení, například na příjmení svého nového přítele a podobně. V takovém případě vás matrikářka nejspíše poučí, že byste si svého partnera pro tyto účely měla vzít za manžela a pak jsou dvě cesty: a) on může požádat o osvojení dítěte své manželky (se souhlasem biologického otce) – tím pak dítě vždy automaticky získává příjmení po osvojiteli b) změna příjmení na nové příjmení matky, tedy podle nového manžela, ale bez osvojení (opět se souhlasem biologického otce) Pro žádost o změnu příjmení neexistuje předepsaný formulář. Můžete ji sepsat sama s tím, že musí obsahovat některé povinné údaje, případně použít vzor – některé obecní úřady zveřejňují na webu vlastní vzory, například jeden VZOR ŽÁDOSTI ZDE. Souhlas biologického otce musí být písemný. VZOR SOUHLASU ZDE. Co musí být uvedeno v žádosti o povolení změny jména nebo příjmení   a) jméno a příjmení (popřípadě rodné příjmení) b) datum a místo narození c) datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství žadatele (došlo-li k němu), d) rodné číslo, e) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte, f) jméno nebo příjmení, které si žadatel zvolil, g) jméno a příjmení (popřípadě rodné příjmení) a datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby, h) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte, i) odůvodnění. Jaké přílohy doložíte a) u nezletilého – písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas Otec buď podepíše souhlas přímo na matrice, případně vám jej dá s úředně ověřeným podpisem. b) rodný list žadatele, respektive nezletilého dítěte c) u dospělých osob, pokud se jich týká – oddací list, případně u rozvedených pak pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, u ovdovělých úmrtní list manžela d) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, e) doklad o státním občanství f) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména či příjmení Seznam obecních úřadů, pod kterými matriční úřad funguje, najdete podle kraje a okresu na tomto odkazu ZDE. Úřad má na vyřízení základní lhůtu 30 dnů. Proti případnému zamítnutí se lze odvolat do 15 dnů. V případě schválení žádosti musíte zažádat o vydání nových dokladů, pokud je dítě má: občanský průkaz, cestovní pas, kartička pojištěnce a podobně. Matrika vám vydá nový rodný list pro dítě. Poplatky jsou ve dvou výších: Platí se 100 korun, pokud se žádá například o povolení příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného nebo cizojazyčného. Dále při změně na dřívější příjmení, nebo v případech svěřené do péče poručníka nebo pěstouna. V ostatních případech je vyšší sazba 1 000 korun. Případy, kdy je žadatel osvobozen od poplatku, se dětí netýkají, ale uvedeme je: změna příjmení po rozvodu manželství nebo v případě osoby, která změnila pohlaví. Je dobré ještě vědět, že za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek za všechny. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá také jen jeden poplatek. Otec se změnou příjmení NESOUHLASÍ Pokud otec nesouhlasí, souhlas lze nahradit rozhodnutím soudu, který bude váš návrh pečlivě zvažovat. Na úkon změny příjmení nahlíží z toho úhlu pohledu, jestli je v souladu se zájmy dítěte či nikoliv. Pokud by změna příjmení byla v rozporu s potřebami a zájmy dítěte, tak ji soud nepovolí. Soudní souhlas je získáván pouze v případě, že je shledána existence vážného důvodu, proč tak učinit. Stejně tak v případě, kdy je příjmení hanlivé nebo směšné. Žalobou o nahrazení souhlasu druhého rodiče rozhodnutím soudu by se matka domáhala toho, aby soud udělil matce nezletilého dítěte souhlas, aby za otce nezletilého podala žádost o změnu příjemní nezletilého na jí označené nové příjmení. Taková žaloba je osvobozena od soudního poplatku. Zde najdete VZOR ŽALOBY. Ale pokud otec dítěte například platí řádně výživné a je s dítětem v kontaktu, ve valné většině soud žádost o změnu příjmení dítěte zamítá. Pokud ale otec výživné nehradí, o dítě několik let nejeví zájem, pak možná řešíte u soudu přímo návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti otce. Až bude rozhodnutí soudu pravomocné, bude pak použitelné i pro tuto situaci – souhlas otce nebudete potřebovat. Vyživovací povinnost mu ale zůstane. Jiné případy Případy, kdy souhlas otce není vyžadován, vyjmenovává zákon o matrikách následně: – otec zemřel – k žádosti stačí přiložit úmrtní list – otec byl zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo byl výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, popřípadě byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena – není známo místo trvalého pobytu otce. Vzor žádosti o změnu příjmení dítěte ZDE.

Některé svobodné matky řeší při narození dítěte, zda biologického otce zapsat do rodného listu nebo nikoliv. Často při tomto rozhodování hrají roli emoce. pokusme se o pragmatický žebříček pro a proti, které ze zapsání otce do rodného listu vyplývají. Výhody a nevýhody ZAPSÁNÍ otce do rodného listu: Nevýhody (z pohledu matky, případně dítěte) – Otec bude mít k dítěti práva dle zákona (zejména práva, která jsou obsahem rodičovské odpovědnosti jako například styk s dítěte, rozhodování o výběru školy atd.). – Bude mít nárok podat si kdykoli v budoucnu návrhy na svěření do péče, například střídavé. – Matka musí dítěti umožnit právo dítěte na druhého rodiče (a další příbuzné). – K osvojení dítěte manželem matky bude nutný souhlas biologického otce. – Ke změně příjmení dítěte bude nutný souhlas biologického otce (nebo rozhodnutí soudu). – Vzájemná vyživovací povinnost, tedy dítě v budoucnu bude mít vyživovací povinnost k otci. – V případě některých dávek a příspěvků od státu bude příjem otce zohledňován společně s tím vaším (společně posuzovaná osoba). – Návrhy na úpravu styku s dítětem mohou podávat i další příbuzní, například prarodiče. Výhody pro dítě a matku – Nárok maminky a dítěte na výživné. – Budoucí nárok dítěte na případné dědictví po otci. – V případě úmrtí otce může dítěti vzniknout nárok na sirotčí důchod. – Dítě bude mít možnost širšího kontaktu s rodinou otce (například babička s dědou), pokud to uznáte vy nebo aspoň dítě za vhodné. – Těhotná žena má od „pravděpodobného otce“ nárok také na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a mateřství, a nárok na výživné na sebe do 2 let věku dítěte. – Otec bude mít k dítěti povinnosti dle zákona. – Můžete se domluvit na čerpání „otcovské“. Je třeba zdůraznit, že právo otce a dítěte na kontakt nelze nijak omezit z důvodu, že otec neplatí výživné – tímto argumentovat nemůžete. Už proto, že i dítě má právo na kontakt s rodičem, a to bez ohledu na jeho majetkovou a sociální situaci – pokud tato situace nijak potomka neohrožuje na zdraví a životě, tj. například pokud je otec narkoman v nepřetržitých stavech, které mohou dítě ohrozit, nebo má nakažlivou nemoc atd. Výhody a nevýhody NEZAPSÁNÍ do rodného listu: Nevýhody – Matce nevznikne nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a mateřství, a nárok na výživné na sebe do 2 let věku dítěte – Otec nebude mít k dítěti žádná práva, ale také žádné povinnosti; – Nemožnost nárokovat finanční příspěvky (výživné) od otce dítěte ani od dalších příbuzných (prarodičů); – Nižší šance získat dávku hmotné nouze (je nutné stanovisko OSPOD) – Dítě nebude mít právo znát zdravotní anamnézu z otcovy strany, nahlížet do jeho zdravotnické dokumentace. Nulové informace o rodinné anamnéze (prarodiče atd.) – Dítě nebude mít nárok na případné dědictví po otci. – V případě úmrtí otce nebude mít dítě nárok na sirotčí důchod. – Otec nebude mít k dítěti žádné povinnosti dle zákona. – Nemůžete se domluvit na čerpání „otcovské“ a dalších příspěvcích, které mohou rodiče kombinovat (PPM pro muže). Výhody – Nebudete mít informační povinnost vůči otci a on nebude mít právo zasahovat do jakéhokoliv rodičovského rozhodování ve věcech dítěte (volba příjmení, volba bydliště, volba školy a povolání, správa jmění dítěte atd.) – Nebude mít právo na styk s dítětem – Nehrozí společná ani střídavá péče (pokud jí neshledáváte ve vašich podmínkách jako pozitivum) , stanovená soudem – otec, ani další příbuzní, nemůže podávat návrhy na úpravy poměrů k nezletilému dítěti. – V případě zapsání nového partnera do rodného listu dítěte (nebo změny příjmení) není zapotřebí souhlas biologického otce. – K osvojení dítěte manželem matky nebude nutný souhlas biologického otce. – Dítě nebude mít v budoucnu vyživovací povinnost k otci, ale jen k matce (a případně k osvojiteli). *** Mějte na paměti, že ví-li otec o vašem těhotenství, může žádat dodatečně o určení otcovství. Co ale žádat nemůže, je to, abyste šla na potrat.  Co nastane, když nezapíšete biologického otce do rodného listu? Je třeba zmínit, že v rodném listě dítěte by měl být zapsán jeho biologický otec, ale pokud o svém otcovství například od vás úmyslně vůbec neví a vy máte partnera, který bude brát dítě za své, nikdo zkoumat skutečné otcovství nebude: jelikož není nikdo, kdo by věc rozporoval a případně podal žalobu na určení otcovství (viz samostatný článek ZDE). V rodném listě tak může být někdo, kdo vůbec není otcem dítěte. Celý život dítěte bude platit to, co stojí v rodném listě. I když biologického, ani žádného jiného, otce do rodného listu zapsat nechcete, neznamená to automaticky, že tam nikdy už žádný nebude: – Pokud ví o tom, že je pravděpodobným otcem vámi očekávaného potomka, a chce být v rodném listu, může podat žalobu na určení otcovství. Podmínkou je okolnost, že nedošlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů dítěte. Mohou nastat dvě situace: a) Otce do RL nezapíšete a budete doufat, že nepodá žalobu k soudu, přestože má právo být uveden v rodném listě jako otec dítěte. Do té doby bude rodný list prázdný. I to má ale háček, podání žaloby na určení otcovství není, na rozdíl od žaloby na popření otcovství, omezeno žádnou lhůtou. Žalobu na určení otcovství tedy může otec (i matka) podat kdykoliv. Ale nejen oni – může ji podat po letech i samo dítě. b) Otce do RL nezapíšete, ale on podá žalobu na určení otcovství. Za podání žaloby na určení otcovství se neplatí žádný soudní poplatek, ale pokud prohrajete, budete muset zaplatit veškeré náklady, které v průběhu řízení vznikly státu (znalecké posudky, testy DNA) a případně i náklady za právní zastoupení, náklady cestovného k soudu žalobce a podobné. Řízení o určení otcovství je spojeno ze zákona s řízením o výchově a výživě nezletilého dítěte. Pokud soud určí otcovství, zároveň upravuje výchovu a výživu nezletilého dítěte, tedy svěří dítě do péče jednoho z rodičů a upraví výživné – zpětně od narození dítěte. Pokud by otec svým jednáním v budoucnu vážně ohrožoval vývoj dítěte, je možné se následně obrátit na soud se žalobou na omezení či dokonce zákaz styku, ale to opravdu jen v závažných případech. Ve hře je pak i zbavení …

Pro a proti zapsání otce dítěte do rodného listu Pokračovat ve čtení »

Chcete se po skončení rodičovské dovolené vrátit do práce, ale na zkrácený úvazek, abyste se mohla jako svobodná matka starat o svoje dítě? Vězte, že podle zákoníku práce na to máte nárok. Konkrétně § 241 uvádí, že pokud jako zaměstnanec pečujete o dítě mladší 15 let a požádáte o kratší pracovní dobu (například 4 či 6 hodin denně) nebo upravenou týdenní pracovní dobu (například 20 hodin týdně, rozložených do tří pracovních dnů), tak je Vám zaměstnavatel povinen vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Tohoto právního nároku se lze v případě odmítnutí lze domáhat i soudně a zaměstnavatel pak musí před soudem prokázat, jaké jsou vážné provozní důvody, které zabraňují pracovní dobu upravit. Jinými slovy pouze v případě, že by vaší upravenou pracovní dobou byl skutečně ohrožen nebo narušen řádný provoz zaměstnavatele, bylo by to shledáno za vážné provozní důvody. Může se stát, že při Vaší žádosti o zkrácenou pracovní dobu Vám zaměstnavatel rovnou nabídne dohodu o ukončení Vašeho pracovního poměru, v takovém případě určitě nic takového nepodepisujte a vyčkejte, jak bude pokračovat v jednání.

Některé samoživitelky se mohou setkat s problémem určení otcovství. Určení otcovství je proveditelné dvěma způsoby. V prvním jednodušším případě rodiče dítěte podepíší souhlasné prohlášení na matrice nebo před soudem o tom, kdo je otcem dítěte. Pokud není možné dosáhnout shody, je otcovství určené soudem na základě žaloby na určení otcovství. V takovém případě soud zpravidla přistupuje k nařízení znaleckého posudku DNA. Zde je nutné mít na paměti, že soud následně dá k úhradě testy té straně, která byla ve sporu neúspěšná. Samotné testy DNA otcovství pro účely soudu mohou mít podobu znaleckého posudku nebo akreditované zkoušky otcovství, kdy první varianta je zadávána soudem a je dražší (cca 15 tisíc korun) a druhou alternativu si může zadat soukromá osoba a je levnější. Příklad ceníku testů DNA v DNA centrum Bulovka ZDE. 

Nejedna samoživitelka matka řeší z nejrůznějších důvodů situaci, kdy chce nebo je nucena přistoupit k návrhu na zbavení otce dítěte rodičovské odpovědnosti, chybně často označovaného jako „zbavení rodičovských práv“. Zbavení rodičovských práv je možné jen ze závažných důvodů, které negativně ovlivňují nebo přímo ohrožují psychický i fyzický vývoj dítěte. Rozhodnutí o zbavení rodičovských práv přísluší výhradně soudu. Když je otec zapsán v rodném listě, vyplývají z toho práva o povinnosti. Povinnostmi je míněna obecná rodičovská zodpovědnost včetně vyživovací povinnosti. Pokud je chování rodiče v rozporu se zájmy dítěte, může soud jeho styk s dítětem omezit nebo zcela zakázat. V případě, že se k podobnému kroku chcete uchýlit, kontaktujte orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) podle místa Vašeho trvalého bydliště, resp. vašeho dítěte. Jeho pracovníci budou nápomocni při sepsání návrhu na úpravu styku k soudu s přihlédnutím k vaší konkrétní situaci. I přes zrušení rodičovské odpovědnosti vyživovací povinnost nadále platí. Příklad návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti ZDE.

Samoživitelky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (laicky „mateřské“) stejná pravidla jako všichni rodiče, dřívější prodloužení už neplatí.  Kdo má nárok na mateřskou Od roku 2008 nemají nárok nezaměstnané ženy (nejsou-li v ochranné lhůtě, jak dále vysvětlíme). Pokud jste byla před porodem zaměstnaná,  mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost o PPM podáváte přímo na okresní pobočku České správy sociálního zabezpečení. Jak dlouho trvá mateřská dovolená Délka mateřské dovolené činí 28 týdnů. Odchylky jsou dvě, respektive tři, a nijak nesouvisí s tím, zda jste svobodná matka: pokud se narodí dvě či více dětí, prodlužuje se doba poskytování mateřské dávky na 37 týdnů. U pojištěnce, který převzal dítě do péče z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, činí podpůrčí doba nejdéle 22 týdnů.  Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů. To platí jen tehdy, když i po uplynutí 22 týdnů dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Doba se krátí i o toho, kdy místo vás PPM pobíral otec dítěte. Ten nemůže PPM pobírat prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce: U rodičky nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů, a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od data porodu.  Osamoceným, rozvedeným a ovdovělým matkám se už tedy peněžitá pomoc v mateřství nevyplácí 37 týdnů (toto zvýhodnění skončilo rokem 2007), ale jen 28 týdnů jako ostatním matkám, kterým se narodilo jedno dítě. Začátek nástupu na mateřskou si můžete určit sama, a to v rozmezí: od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, popřípadě se jím rozumí den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Pokud si datum sama neurčíte, považuje se za den nástupu na mateřskou dovolenou počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Máte na peněžní podporu v mateřství (PPM) nárok? První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou účastna nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel).  V případech, že vám zaměstnavatel dal výpověď v období vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta. Trvá 180 dní od ukončení pracovního poměru (pokud však pojištění, tedy zaměstnání, trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění). Pokud pojištění (zaměstnání) zaniklo mimo dobu těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud tedy pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). U dohod o provedení práce nebo ze zaměstnání malého rozsahu se s ochrannou lhůtou nepočítá. Druhou podmínkou pro přiznání nároku na mateřskou je, že v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou jste měla nemocenské pojištění hrazené alespoň 270 kalendářních dní. Tato podmínka platí i pro podnikatelky. U nich je důležitá ještě upřesňující podmínka: z oněch 270 dní muselo být alespoň 180 dní nemocenského pojištění hrazeno v posledním roce před nástupem na mateřskou. Z toho vyplývá, že peněžitou pomoc v mateřství nepobíráte, pokud jste dlouhodobě nezaměstnaná nebo jste si jako OSVČ neplatila dobrovolné nemocenské pojištění. (Oněch 270 dní je v přepočtu něco malinko přes 9 měsíců, takže když si nemocenské začnete hradit až poté, co zjistíte těhotenství, dá se s velkou pravděpodobností říci, že získat nárok v těhotenství nestihnete, pokud nejste schopna nějakým zázrakem oddálit porod na 10. měsíc). Můžete ale čerpat nemocenskou.  Bez peněžní podpory ale během péče o dítě nezůstane nakonec nikdo: pokud podmínky nesplňujete, nárok na mateřskou sice nemáte, ale na rodičovský příspěvek ano – budete jej proto pobírat hned v měsíci po porodu. Jeho výše je přesně určena státem a nezávisí na vašem předchozím výdělku. Více informací o rodičovském příspěvku zde. Mateřská a rodičovská dovolená jsou tedy dvě různé věci, pozor na to! Nepracující studentka má nárok na PPM  Trošku výhodněji jsou na tom studentky. Do zmiňovaných 270 dní účasti na nemocenském pojištění se totiž počítá i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole, nebo na konzervatoři. Podle našich zákonů je totiž takové studium považováno za „soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění“ v případě, že jste studium úspěšně dokončila. Obdobně je na tom i některá maminka v invalidním důchodu. Za účast na nemocenském pojištění se pro nárok na PPM započítává doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a zároveň po odnětí tohoto důchodu vznikla (popřípadě dále trvala) pojištěná činnost, tedy zaměstnání, třeba i na dohodu o provedení práce, v němž jste byla účastna nemocenského pojištění. Kolik peněz budete dostávat Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.  Nejjistější pro vás ovšem bude použít kalkulačku, kterou najdete například zde. Ta je orientační podle hrubé měsíční mzdy. Pokud chcete přesnější výpočet a znáte svůj celkový hrubý příjem za 12 měsíců a počet kalendářních dnů v tomto období, kdy jste nepobírali nemocenskou, použijte přesnější kalkulačku zde.  Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje kalkulačku pro výpočet peněžité pomoci v mateřství zde. (Musíte si ji stáhnout do svého počítače, jde o výpočetní tabulku v Excelu.) Příklad: Při hrubém ročním příjmu 240 000 korun (tedy 20 000 korun měsíčně), kdy jste nebyli na nemocenské, vychází peněžitá pomoc v mateřství 13 830 korun měsíčně po dobu 28 týdnů, celkem tedy po dobu mateřské dostanete 90 356 korun. Příklad: Poklud si po nutnou dobu budete hradit sociální pojištění 5 000 korun měsíčně a nemocenské pojistné 115 korun (to je minimum), tak celkem po 28 týdnech dostanete na peněžité pomoci v mateřství 22 736 korun. V případě vícerčat po 37 týdnech 30 044 korun. – Maximálně můžete na nemocenské pojištění platit 394 korun, pak po 28 týdnech dostanete na peněžité pomoci v mateřství 77 420 korun. V případě vícerčat po 37 týdnech 102 305 korun.Pokud jste platili jen minimální zálohu sociálního pojištění 2 189 korun, tomu odpovídá nemocenské pojištění 173 korun. Peněžitá pomoc v mateřství za celou podpůrčí dobu pak dělá pro jedno dítě 33 908 korun. (Údaje jsou vypočteny pro rok 2018.) Jak je to s přivýdělkem během mateřské Během mateřské dovolené si můžete přivydělávat kromě období šestinedělí. Podmínkou ale je, že u stávajícího zaměstnavatele nesmíte vykonávat stejnou činnost, na kterou jste zaměstnána. Ideální je vykonávat činnost jinou formou dohody o pracovní činnosti …

Podmínky a výpočet mateřské dovolené Pokračovat ve čtení »

Životní minimum je podle zákona částka, resp. minimální společensky uznaná hranice finančních příjmů pro zajištění výživy a základních osobních potřeb. Konkrétní částky životního minima pro jednotlivé členy domácnosti: Jednotlivec = 3 860,- První osoba v domácnosti = 3 550,- Nezaopatřené dítě do 6 let = 1 970,- Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let = 2 420,- Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let = 2 770,- A jak se počítá? V podstatě záleží, kolik máte nezaopatřených dětí a v jakém věku. Konkrétní příklady domácností: Samoživitel s pětiletým dítětem = životní minimum 5 520,- Samoživitel s dvěma dětmi do 6 let = životní minimum 7 490,- Samoživitel se třemi dětmi do 6 let = životní minimum 9 460,,- Samoživitel s jedním dítětem do 6 let a druhým dítětem od 6 do 15 let = životní minimum 7 940,-. 

Rodičovský příspěvek je spolu s pohřebným jedinou dávkou státní sociální podpory, která se poskytuje rodičům bez ohledu na příjem. Jde o dávku opakovanou, vyplácenou Úřadem práce měsíčně. Máte na něj nárok nejdéle do 4 let věku dítěte (v případě zdravotně postiženého dítěte až do 7 let), které je nejmladší  rodině. Respektive pobíráte je v této době do vyčerpání celkové sumy 300 000 korun, která je stanovena paušálně pro všechny. Pouze v případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně, tedy vícerčata (dvojčata, trojčata a podobně), má rodič nárok na 450 000 korun. Rodičovský příspěvek se čerpá zpravidla po 28 týdnech mateřské dovolené, kdy je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství. Ti, kteří na mateřskou nárok nemají, mohou požádat o rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Většinou se jedná o osoby, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění (OSVČ) nebo příkladně studentky, které nesplnily potřebnou dobu pojištění ze zaměstnání. Rychlost čerpání rodičovského „kreditu“ Přestože výše příjmu není pro nárok podstatná, tak je ale podstatná pro stanovení výše měsíčního rodičovského příspěvku, tedy rychlosti vyčerpání celé sumy 300 000 korun. Pro možnost výběru měsíční výše je rozhodující takzvaný denní vyměřovací základ, podle kterého se stanovila peněžitá pomoc v mateřství (PPM) neboli výše mzdy, kterou rodič pobíral před odchodem na mateřskou dovolenou. To se týká i osoby, která dítě neporodila, ale převzala dítě do péče. Ovšem kromě pěstounů na přechodnou dobu. Od roku 2018 platí v důsledku novely zákona o sociální podpoře některé změny, které se týkají právě volby měsíční výše rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek je možné čerpat do 4 let věku dítěte, lze ho čerpat  ovšem i rychleji. Podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat až 42 720 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 300 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 7 měsíců). Pro ty, kterým není možné stanovit denní vyměřovací základ (například nezaměstnané, OSVČ neplatící si nemocenskou nebo studentky) platí, že si mohou nově zvolit čerpání rodičovské až do 10 000 korun měsíčně (u vícerčat 15 000 korun) a zkrátit si dobu čerpání na 3 roky. Důležité – výši rodičovského příspěvku můžete flexibilně měnit, a to každé tři měsíce! Co je osobní celodenní péče o dítě? Zákon o státní sociální podpoře hovoří o tom, že pro nárok na rodičovský příspěvek musí být splněna podmínka osobní celodenní a řádné péče, a to po celý kalendářní měsíc. Podmínka celodenní péče se zmiňuje zejména kvůli tomu, že rodič může při pobírání rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností (zaměstnáním nebo podnikáním), ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.  Z důvodu celodenní péče ze strany matky zákon zmiňuje také omezení týkající se návštěvy jeslí nebo mateřské školy:  Dítě mladší 2 let, jehož matka pobírá rodičovský příspěvek, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku maximálně 92 hodin v kalendářním měsíci. Potřebné formuláře: – Žádost o rodičovský příspěvek – tiskopis platný od 1. 1. 2018 (VZOR vyplněného formuláře žádosti o rodičovský příspěvek) Příspěvek se vyplácí za měsíc zpětně, tedy například v únoru dostáváte částku za leden.  Rodičovský příspěvek tedy není nijak závislý na čerpání rodičovské dovolené, jak ji chápe Zákoník práce. Rodičovská dovolená jako uvolnění ze zaměstnání na dobu péče o dítě je maximálně na 3 roky. To s sebou pochopitelně nese jistá úskalí.

Jste těhotná svobodná matka a přemýšlíte, jestli můžete počítat s porodným? Předně pozor na to, že porodné není vypláceno plošně jako dříve, ale je míněné jako sociální dávka pro ty s nejnižšími příjmy, kterým tak stát jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Podle zákona jsou to příjmy do 2,7násobku životního minima – v případě svobodných matek je to v roce 2018 částka 13 176 korun. Posuzované období je kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Příklad: Narodilo-li se dítě například v dubnu, tedy ve 2. čtvrtletí roku, je posuzovaným obdobím 1. čtvrtletí daného roku, tedy období leden až březen. Jak to správně spočítat?Prvně si zjistíte Vaše životní minimum. Na kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí si zadáte všechny údaje. Tady pozor, narozené miminko se počítá mezi “nezaopatřené děti do 6 let věku”, takže i když jste svobodná matka, respektive matka samoživitelka, tak jste kategorie “vícečetná domácnost” (jste rodič s miminkem). Získanou částku vynásobíte 2,7 a získáte limit, který je pro vás rozhodující. Pak si spočítáte váš čistý měsíční příjem z předchozího čtvrtletí, sem patří nejen případný čistý příjem, ale i nemocenská, podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Pro účely posuzování nároku na porodné naopak není do příjmu rodiny počítán rodičovský příspěvek ani přídavek na dítě. A na závěr si srovnáte obě částky – pokud jsou vaše čisté příjmy z posledního čtvrtletí (druhé spočítané číslo) nižší než 2,7 násobek životního minima (první číslo), tak hurá, máte na porodné nárok Porodné lze vyplatit pouze matce-rodičce (musí mít trvalý pobyt na území České republiky). Pouze v případě, že matka dítěte zemřela před tím, než jí bylo porodné vyplaceno, náleží dávka otci dítěte. Nárok na porodné se – za stejných podmínek – vztahuje i na toho, kdo převzal dítě mladší 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok bude přiznán jen v případě, že u dané matky (nebo otce, došlo-li k úmrtí matky při porodu) se jedná o první nebo druhé živě narozené dítě a zároveň před tímto porodem jí nevznikl již dvakrát nárok na porodné (například mohla dříve převzít jiné dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů a tehdy čerpala porodné). O porodné lze zažádat i zpětně, ale nejpozději jeden rok zpětně. Žádost se podává na předepsaném formuláři Žádost o porodné na pobočce Úřadu práce. Spolu se žádostí je nutné přinést občanský průkaz, rodný list dítěte a v případě, že bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, i rozhodnutí příslušného orgánu. Předepsaný formulář je i pro doložení příjmu. V žádosti se vyplňují všechny osoby, které patří do okruhu společně posuzovaných osob. Zde se můžete podívat na VZOR vyplněného formuláře žádosti o porodné.