Manuál

V rámci našeho programu pomoci poskytujeme finanční podporu (příspěvek na bydlení a potraviny), materiální, komplexní informační a odbornou právní pomoc. Základní informace o poskytování finanční pomoci Zájemci si mohou požádat o pomoc prostřednictvím našeho online formuláře Žádost o podporu – Klub svobodných matek. Materiální pomoc – oblečení O materiální pomoc v podobě krizových balíčků s oblečením lze žádat prostřednictvím Oděvní banky ZDE.  Komplexní informační pomoc Zájemcům o základní informace s návodem pro jejich životní situaci je k dispozici naše bezplatná infolinka 800 995511 nebo email infolinka@klubsvobodnychmatek.cz. Bezplatná právní poradna Bezplatné základní právní poradenství je poskytováno na emailu poradna@klubsvobodnychmatek.cz.

Rodiče samoživitelé mají při splnění zákonných podmínek nárok na různé příspěvky a dávky, které spadají buď pod státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi, nebo nemocenské pojištění. V některých případech je povinností otce dítěte vyplácet určité peněžní podpory, stanovené zákonem. Některé dávky souvisí obecně s rodičovstvím (nebo mateřstvím), má na ně tedynárok každý rodič: buď, bez ohledu na příjem (rodičovský příspěvek a pohřebné),nebo dle výše předešlých příjmů či účasti na nemocenském pojištění (napříkladporodné, přídavek na dítě; peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné dítěte). Je dobré vědět, že nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových, jako je například porodné, zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Dále existují finanční povinnosti vůči matkám a dětem v jejich péči. Nevyplácí je stát, ale otec dítěte. Jde o výživné na neprovdanou matku, úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, a samozřejmě o výživné na dítě. Tyto nároky vyplývají z Občanského zákoníku. Od února 2018 existuje také nová dávka, která se týká muže – pokud je jako otec novorozeněte zapsaný do matriční knihy narození (je to dávka otcovské poporodní péče, zkráceně „otcovská“). Zákon neřeší, zda rodička je svobodná či provdaná. Přehled příspěvků a dávek Porodné Kde žádat: Na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště. Na rozdíl od minulosti se porodné nevyplácí plošně, ale slouží jako sociální dávkapro maminky s nejnižšími příjmy. Od ledna 2015 je možné získat porodné na prvnídítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun.Více informací: https://www.mpsv.cz/-/porodne Mateřská neboli Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)  Kde žádat: Žádost o dávku se podává před nástupem na čerpání dávky u svéhozaměstnavatele, ten ji předá příslušné OSSZ. Samoživitelky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (mateřské) stejnápravidla jako ostatní rodiče. Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu, který vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní lékařské péči. Pokud jste zaměstnaná o mateřskou žádáte u svého zaměstnavatele. V případě, že jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost podáváte přímo na Okresní správu sociálního zabezpečení.Aby Vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musíte být v době nástupuna tuto dávku nemocensky pojištěná, tedy mít placeno pojištění ze zaměstnání. Vpřípadě, že Vám zaměstnavatel dal výpověď v čase vašeho těhotenství, platí tzv.ochranná lhůta (180 dní). Dále musíte splnit podmínku a být nemocensky pojištěná alespoň 270 dní (zhruba 9 měsíců) během posledních dvou let před začátkem čerpání dávek. Tyto doby pojištění mohou být z více zaměstnání, nemusí být od jednoho zaměstnavatele. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) platí, že mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud jste si dobrovolně platila nemocenské pojištění a to alespoň 180 dní v posledním roce před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Zároveň musíte být pojištěna celkem alespoň 270 dní během posledních dvou let před nástupem na mateřskou.Více informací: https://www.cssz.cz/penezita-pomoc-v-materstvi Rodičovský příspěvek  Kde žádat: Na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště. Od 1. ledna 2024 dochází v rámci této dávky ke změně, pokud jde o celkovou částku a také maximální dobu, po kterou je možno ji čerpat. Celková výše rodičovského příspěvku pro děti narozené od 1. 1. 2024 (včetně) v případě vícerčat (2 či více dětí narozených současně) je celková částka 525 000 Kč Nárok na rodičovský příspěvek zakládá vždy pouze nejmladší dítě v rodině. Pro děti narozené od 1. 1. 2024 (včetně) platí, že dávku Úřad práce ČR vyplácí až do 3 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč. O dávku lze žádat až 3 měsíce zpětně, ale ne před datem, kdy vznikl nárok.Více informací:https://www.uradprace.cz/web/cz/rodicovsky-prispevekhttps://www.mpsv.cz/rodicovsky-prispevek1https://www.uradprace.cz/-/rodicovsky-prispevek-zmeny-od-1-1-2024 Přídavek na dítě  Kde žádat: Na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže příjem v rodiněnepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4.Více informací:https://www.uradprace.cz/documents/37855/2426644/UP-Pridavek+na+dite-2022-12.pdf/https://www.kurzy.cz/kalkulacka/zivotni-minimum/ Příspěvek na bydlení Kde řešit: Na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště. Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy na krytí nákladů na bydlení. Příspěvek na bydlení je dávka vyplácena v závislosti na výši příjmů rodiny. O příspěvek může požádat vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu. Za nájemce nebo podnájemce bytu se považují osoby, které jsou v nájemní smlouvě uvedeni jako nájemci či podnájemci. Aby vznikl nárok na příspěvek na bydlení, musí být současně splněny následujícípodmínky: součin rozhodného příjmu všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení určená zákonem.Více informací:https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydlenihttps://www.uradprace.cz/documents/37855/2426644/UP-Prispevek-na-bydleni2023-01.pdf Výživné Kde řešit: soud (případně notář), OSPOD Výživné je příjem dítěte, o které se stará jen jeden rodič. Nevyplácí jej stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec), který je povinen jej zasílat k rukám matky-pečujícího rodiče. Nárok na výživné od biologického otce, zapsaného v rodném listě, zaniká v případě osvojení (adopce) novým manželem matky. Zbavení rodičovské odpovědnosti otce naopak nemá vliv na ukončení jeho vyživovací povinnost. Rodičům zůstává vyživovací povinnost i v případě, že se dítě dostane do pěstounské péče nebo je mu soudně ustanoven poručník. Výživné na neprovdanou matku Kde řešit: Na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště.  Jste-li neprovdaná matka, jsou zde dva speciální příspěvky právě pro vás. Domáhat se jich můžete od otce dítěte, a to rovnou během těhotenství: úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, výživné na neprovdanou matku. Náhradní výživné Náhradní výživné slouží k dočasné finanční podpoře nezaopatřených dětí vpřípadech, kdy rodič má podle soudního rozhodnutí povinnost platit výživné, ale tuto povinnost neplní. To znamená, že buď neplatí výživné vůbec, nebo přispívá pouze částečně. Náhradní výživné se stanovuje jako rozdíl mezi částkou měsíčního výživného určenou soudem a skutečně zaplacenou částkou výživného v daném měsíci, maximálně však do výše 3 000 Kč měsíčně. Více informací:https://www.mpsv.cz/-/nahradni-vyzivnehttps://www.mpsv.cz/nahradnivyzivnehttps://www.uradprace.cz/documents/37855/2426644/UP-letak-NV-2021-09.pdf/70428ae1-f57d-d00e-f9dd-d896fb5d6979 Ošetřovné (OČR) Kde žádat: Žádost o dávku se podává u svého zaměstnavatele, ten ji předápříslušné OSSZ. Každá samoživitelka se může ocitnout v situaci, kdy musí pečovat o člena rodiny(doma, nikoliv v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení), a v takovém případě jí náleží ze strany státu finanční pomoc, známá pod názvem ošetřovné.Samoživitelky a samoživitelé, kteří mají v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, mohou ošetřovné čerpat až 16 dnů. Do této doby se počítají nejen pracovní dny, ale i víkendy. Při onemocněnísourozenců se ošetřovné poskytuje pouze na jedno dítě. Ošetřující osoba musí být zaměstnaná na pracovní smlouvu. Ošetřovaná osoba musí být v domácí péči.Ošetřovné získáte …

O jakou pomoc od státu můžou samoživitelé žádat Pokračovat ve čtení »

Rozhodnutí o výši alimentů vždy přísluší pouze soudu, který při určení výše výživného vychází ze všech informací, které se vztahují ke konkrétnímu případu. Oficiální závazná tabulka pro stanovení výživného nebyla nikdy uzákoněna. V justičním zákulisí již dříve zaznělo, že soudci nejsou účetní, proto určit výživné jen matematicky podle věku dítěte a příjmu jednoho rodiče opravdu nestačí. Soud zkoumá jaké jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Přihlíží k celkovým majetkovým poměrům rodiče (nejenom výši mzdy) a taktéž může zkoumat, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.  Důvody pro individuální posuzování – Otcové si často výši svých příjmů i uměle „upravují“ (optimalizují) a ne všechny soudy postupují tak, že dostatečně porovnají situaci před úpravou poměrů dítěte (před návrhem na stanovení vyživovací povinnost) nebo aplikují potencionální příjmy, případně vycházejí z porovnání platů dle aktuální inzerce volných míst v daném oboru, ve kterém otec pracuje či doposud pracoval či v něm má vzdělání. – Pokud by byl otec bez příjmu, neměl by se soud o co opírat. – Nebere se v potaz příjmová situace matky – té se rozchodem, porodem a/nebo výhradní péči o dítě zhoršila situace na trhu práce. Matka mohla o práci zcela přijít (z důvodu časté nemocnosti dítěte, nepřijetí do mateřské školy, noční směny bez možnost hlídání a podobně) a například na rodičovské dovolené je (i doposud pracující matka) odkázána na náhradu ušlé mzdy v podobě rodičovského příspěvku. Ten je vesměs výrazně nižší než příjem ze zaměstnání či podnikání, další negativní okolnosti ovlivňující rozpočet matky mohou plynout i ze zdravotních poporodních dopadů, ať na straně matky nebo dítěte – Do hry mohou vstupovat další děti otce, tedy další vyživovací povinnosti (tedy nejen další děti se stejnou matkou, ale například mladší děti z dalšího vztahu, případně naopak již starší děti ze vztahu předešlého). – Početní tabulka nezohledňuje další okolnosti, ke kterým se při stanovení výživného přihlíží na stejné úrovni jako k příjmům otce a striktně matematicky se vyjadřují velmi těžko: o životní úroveň – např. majetek otce, majetek (jmění) dítěte spravované jedním rodičem, příjem dalších členů rodiny otce jako je družka či nová manželka o zvýšené zdravotní potřeby a pomůcky nemocného či postiženého dítěte, pokud nejsou například plně kompenzovány příspěvkem od státu o jiné zdravotní, například jednorázové výdaje jako například rovnátka na zuby, dioptrické brýle a podobně o zvýšené výdaje na vzdělání talentovaného dítěte, ať ve školní či mimoškolní činnosti o a podobně – Není zohledněna míra péče druhého rodiče a podíl na vývoji, výchově a rozvoji (pokud druhý rodič nepečuje vůbec, tedy ani se nepodílí například na hlídání v době zaměstnání matky, podílu na mimoškolní zájmové činnosti atd., je tak péče pro matku nákladnější) Nezávazná tabulka Zde doporučující tabulka pro stanovení výše výživného, vypracovaná Ministerstvem spravedlnosti. Uvedené částky jsou orientační, konečné rozhodnutí o výživném připadá tedy soudu. Dá se říci, že z ní lze orientačně vycházet za předpokladu, že i druhý rodič se dostatečně podílí na výchově a péči o dítě, že rodiče mají srovnatelné životné úrovně a srovnatelné příjmy a mimořádné výdaje (kroužky, tábory, zdravotní pomůcky) hradí druhý rodič plně či zčásti. O tabulku se nelze opírat v případech mimořádně vysokého čistého příjmu rodiče, mimořádně vysokých nákladů na potřeby dítěte nebo u rodiče s více než třemi vyživovacími povinnostmi. Nelze také počítat jen s uspokojováním individuálních potřeb konkrétního dítěte, ale také se společnými výdaji domácnosti, na jejichž spotřebě se podílí všichni její členové, tedy i děti. Matka, která má děti v péči, má vyšší náklady i v tomto směru, nehledě na fakt, že většinou obývá z tohoto důvodu i větší byt, než otec odcházející například do garsonky nebo ke svým rodičům. Zákon výslovně uvádí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů a pokud rodiče nežijí spolu, má dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, jehož životní úroveň je vyšší.  Vzor žádosti o svěření dítěte do péče a určení výživného ZDE.

Úřad práce pro své klienty připravil desatero, které by vám mělo usnadnit komunikaci s úředníky a my připojujeme rozcestník všech informací o jednotlivých sociálních dávkách. Jak správně čerpat dávky V každém odkazu najdete podrobné informace o konkrétní nepojistné dávce. Odkazy se mohou v budoucnu měnit, kompletní rozcestník všech informací najdete na webu Úřadu práce. Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení Přídavek na dítě Porodné Pohřebné Příspěvek na péči Dávky pro osoby se zdravotním postižením Doplatek na bydlení Příspěvek na živobytí Mimořádná okamžitá pomoc Náhradní výživné Dávky pěstounské péče

Ne všichni rodiče samoživitelé mají povědomí o tom, že původně stanovené výživné není povinně stálé pro celé určené období, ale že je možné za jistých okolností požádat o jeho zvýšení. Obecně změnu či zvýšení výživného na dítě je možné žádost vždy, pokud dojde ke změně poměrů v rodině, a to jak na straně dítěte, tak na straně povinného rodiče (tj. rodiče platícího výživné), nebo na obou stranách. Rozhodnutí o zvýšení výživného přísluší vždy rozhodnutí soudu, který zmiňované změny poměrů v rodině zkoumá. Typickou situací, kdy je možné žádat o zvýšení výživného, je nástup dítěte do mateřské, základní či střední školy, na učiliště nebo vysokou školu. Dále jsou to situace související se změnou mimoškolních zájmových aktivit dítěte, na jejichž úhradě se musí podílet oba rodiče, nebo také zdravotní stav dítěte ve smyslu chronického onemocnění či určitého zdravotního postižení, které vyžadují více péče a prostředků na jejich zvládnutí. Na straně rodiče jsou důvodem pro změnu výživného změny v majetkových poměrech a příjmech, kdy nejsou zohledňovány pouze samotné příjmy, ale jeho celková finanční a majetková situace a životní úroveň, ale i to, zda má schopnosti si příjem zvyšovat. Vzor žádosti na zvýšení výživného zde: Návrh na zvýšení výživného Výživné pro dítě lze přiznat (rovněž tedy snížit či zvýšit) i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Ale dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, pokud by dítě před uplynutím měsíce zemřelo. 

Jak se zachovat, pokud nedostáváte od druhého rodiče soudem určené alimenty na vaše dítě a v lepším případě  zůstává jen u planých slibů, v horším případě s Vámi ex-partner vůbec nekomunikuje? Musíte konat! Co říká zákon Trestní zákoník, ve snaze ochránit potřeby dětí, na tyto situace pamatuje, podle § 196 je zanedbání povinné výživy kvalifikováno jako trestný čin. Konkrétně trestní zákoník stanovuje, že: • Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. • Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.  • Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze. K tomuto uvádíme, že se musí jednat o neplnění zákonem stanovené vyživovací povinnosti, tzn. že máte rozsudek nebo soudem schválenou dohodu o výši výživného, nikoli povinnosti stanovené např. dohodou, které si určíte sami mezi sebou. Jak se tedy zachovat? Současná právní úprava umožňuje podat trestní oznámení na Policii ČR, pokud výživné není vypláceno po dobu 4 měsíců a delší. Dostavte se na služebnu v místě svého trvalého bydliště a vezměte s sebou Váš občanský průkaz, rozsudek o stanovení výživného, rozsudek o rozvodu manželství (pokud máte) a rodný list dítěte. Policista s Vámi vše sepíše, zaprotokoluje a především zahájí úkony trestního řízení. V případě, že se bude jednat o podezření ze spáchání tohoto trestného činu, bude věc předána státnímu zastupitelství. Poté soud nařídí hlavní líčení. Zde je třeba upozornit, že rodič, který neplatí, má ještě poslední možnost před vyhlášením rozsudku využít ustanovení o účinné lítosti. Tím se myslí, že jestli trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a rodič uhradil výživné, jeho trestnost zaniká. Obcházení zákona se nevyplácí Bohužel se často setkáváme se situacemi, kdy rodič, který má platit výživné, zná moc dobře ustanovení trestního zákoníku, a tak se ho snaží obcházet. Například se stává, že povinný rodič neplatí výživné tři měsíce, pak ho čtvrtý měsíc zaplatí (nebo také jenom z části), a pak zase nastává období, kdy se odmlčí a vy jste opět bez jakékoliv platby. Neplatící rodič pak má dojem, že nemůže být trestně stíhaný a v tomto procesu dále pokračuje. Nicméně i tak nezoufejte, soud tuto praktiku zná, a měl by se zabývat i tímto účelovým obcházením zákona. Proto i v těchto případech má smysl podat trestní oznámení. Výše dluhu není podstatná Maminky se také často ptají, jak musí být vysoká částka výživného, aby se jednalo o trestný čin. Konkrétní výše dluhu není stanovena, vždy ale musí být prokázáno, že výživné, stanovené rozsudkem soudu, není hrazeno delší dobu než čtyři měsíce. Na závěr Vám chceme doporučit, abyste pamatovali, že největší chybou je věřit opakujícím se (a nikdy ne skutečně myšleným) slibům o zaplacení, které se nikdy nenaplní. Výše dluhu na alimentech tak narůstá a celkově se snižuje šance na zaplacení celé dlužné částky. Pro úplnost je třeba uvést, že výživné lze poté vymáhat exekučně. Právní oddělení Klubu svobodných matek Vám může exekuční návrh připravit a vše bezplatně zařídit, kontaktovat ho můžete na emailu poradna@klubsvobodnychmatek.cz. Pozor, trestní oznámení lze podat i přes běžící exekuční řízení! Vzor trestního oznámení najdete pod tímto odkazem: ODKAZ ZDE

Náhradní výživné slouží k dočasné finanční podpoře nezaopatřených dětí vpřípadech, kdy rodič má podle soudního rozhodnutí povinnost platit výživné, ale tutopovinnost neplní. To znamená, že buď neplatí výživné vůbec, nebo přispívá pouzečástečně. Náhradní výživné se stanovuje jako rozdíl mezi částkou měsíčního výživnéhourčenou soudem a skutečně zaplacenou částkou výživného v daném měsíci,maximálně však do výše 3 000 Kč měsíčně. Náhradní výživné je poskytováno po zákonem stanovenou dobu, max. však 48výplat nejdéle ovšem do skončení nezaopatřenosti dítěte, tedy do 26 let věku. Rozhodné období představuje čtyři kalendářní měsíce, které předcházejí čtyřemměsícům, za něž je nárok na náhradní výživné uplatňován. Pokud například žádáteo náhradní výživné od 1. července 2021, rozhodným obdobím jsou březen, duben,květen a červen. Výše náhradního výživného je stanovena na období čtyř kalendářních měsíců avychází z průměrné měsíční částky vypočtené za rozhodné období, jak je uvedenovýše. Náhradní výživné se vyplácí měsíčně, vždy zpětně za předchozí kalendářní měsíc,tedy v měsíci následujícím po měsíci, za který je výživné přiznáno. Žádost o náhradní výživné můžete podat na příslušném kontaktním pracovišti ÚPČR podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby (nezaopatřeného dítěte). Veškeré informace včetně modelového výpočtu jsou dostupné na webových stránkách MPSV. Nutné přílohy k formuláři: 1. Exekuční titul – soudní rozhodnutí o výživném nebo dohoda mezi rodiči taktéž schválená soudem – originál nebo ověřená kopie 2. Doklad prokazující, že výživné je placeno jen částečně (např. výpis z účtu, případně prohlášení povinného rodiče o předání výživného s podpisem povinného rodiče i žadatele – podpisy nemusí být ověřené) 3. Doklad prokazující nezaopatřenost dítěte (u dětí do 15 let rodný list, u starších potvrzení o studiu) 4. Doklad prokazující, že byl podán návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí.

Soud může svěřit dítě do péče jednoho rodiče, do střídavé péče nebo do společné péče. Matky většinou žádají o svěření od své výlučné péče, naopak nejméně častou je společná péče. Pokud potřebujete sepsat návrh na svěření dítěte do vaší péče, tak je nutné vědět následující: Případnou součinnost vám můžou dát i sociální pracovnice oddělení péče o děti v místě trvalého bydliště vašeho dítěte. Návrh žádosti o svěření dítěte do péče ke stažení Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, pokud není zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte. Co vše soud posuzuje? Soud bere v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale i k dalším osobám v jeho životě. Na prvním místě je zájem dítěte, ne rodičů. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména: Soud vezme vždy v úvahu také další aspekty:

Nejjednodušší forma rozvodu manželství je na základě vzájemné dohody partnerů a podle nového občanského zákoníku se v takovém případě jedná o nesporný rozvod. Pro jeho výkon musí být dodrženy všechny následující podmínky: – manželství trvá alespoň jeden rok – manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí – dohodli se na úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil – dohodli se na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu. Mezi dokumenty, které je nutné soudu doručit v případě nesporného rozvodu, patří: • Návrh na rozvod manželství • Smlouva manželů (s úředně ověřenými podpisy) o úpravě vzájemných majetkových vztahů na dobu po rozvodu, práva a povinnosti společného bydlení a také případná vyživovací povinnost. Pro tyto dokumenty není žádný předepsaný tiskopis. Sepsat si je můžete sama, potažmo spolu s manželem. Pouze je potřeba, aby obsahovaly všechny potřebné náležitosti, které stanovuje Občanský zákoník. Dohoda o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu, musí mít úředně ověřené podpisy. Rozvedená manželka může mít za určitých okolností právo na vyživovací povinnost ze strany bývalého manžela. Toto lze už zahrnout do dohody (nebo odbytné) nebo se výživného následně může manželka domáhat i po rozvodu. Sporný rozvod V případě, že není možné podat návrh na rozvod na základě dohody manželů, jedná se o rozvod sporný, který je časově náročnější. Princip spočívá v tom, že jeden z manželů podá návrh na rozvod – on je tedy žalobce (či žalobkyně). Druhý je v pozici toho, kdo s ním nesouhlasí, tedy návrhu odporuje – on je odpůrce (či odpůrkyně). Soud v takovém případě zkoumá příčiny rozpadu manželství s označením viníka manželského rozvratu a svolává jednání. V návrhu na rozvod v případě sporného rozvodu je nutné uvést: • Označení účastníků (kdo rozvod navrhuje a kdo mu odporuje). • Popis příčin rozvratu manželství a uvedení důvodů, pro které je manželství neudržitelné. • Podrobný popis celé situace s patřičným odůvodněním. • Návrh soudu rozvést manželství. V neposlední řadě nezapomeňte, že žádost o rozvod se podává na okresním soudu podle posledního společného bydliště manželů (nemusí se shodovat s trvalým pobytem). Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se platí samostatný poplatek – podle hodnoty movitých a nemovitých věcí. Nejdříve děti Zahájení soudního řízení o rozvodu nezačne dříve, dokud nebude vyřešena budoucnost dětí, tedy nejdříve musíte mít v ruce soudní rozhodnutí (rozsudek) o úpravě poměrů nezletilých dětí pro porozvodovou dobu (o úpravě výchovy a výživy a úpravě práv a povinností rodičů k dětem). Váš návrh samozřejmě může obsahovat i návrh úpravy poměrů pro dobu do rozvodu. Soud pak určí výživné zpětně a rodič, který k tomu bude povinný, bude muset nedoplatek na výživném uhradit. Pokud se s druhým rodičem dokážete domluvit, můžete podat přímo Návrh na schválení dohody rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Spolu s ním musíte pochopitelně dodat i samotnou Dohodu rodičů o úpravě poměru nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Návrh i Dohodu stačí vlastnoručně podepsat, nemusí jít o úředně ověřený podpis. Dodejte vše ve dvou vyhotoveních. V praxi lze podat oba návrhy (na rozvod a na úpravu poměrů dítěte) současně, nicméně soud první rozhodne o dětech, a až teprve poté o rozvodu manželství. Také myslete na to, že návrh ve věci dítěte, pokud jej nebudete podávat společně s návrhem na rozvod, se podává u soudu dle místa trvalého pobytu dítěte. . Proti rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne doručení. To platí u rozsudků ve věci rozvodu manželství i ve věci úpravy poměrů nezletilého dítěte. Podat lze také komplexní Návrh otce (matky) na úpravu výchovy a výživy před i po rozvodu, s návrhem na vydání předběžného opatření. Předběžná opatření ve věcech dětí jsou kapitolou sama o sobě. Právě svobodná matka, která není v bezproblémovém vztahu s otcem dítěte, by měla tento právní instrument využít, aby se kvůli vleklosti soudních řízení nedostala do finančních potíží. Návrh na předběžné opatření můžete ve věcech jako je hrazení výživného na dítě i na vás jako matku či manželku v době rozvodu nebo těhotenství, ve věcech péče o dítě, kvůli ochraně před domácím násilím, přístupu na společný rodinný účet a podobně. V návrhu musíte popsat, proč je řešení vaší situace neodkladné a opravdu je nutné jej řešit okamžitě. Soudce pak rozhodne o návrhu bezodkladně, nejdéle do 7 dnů. S pomocí se sepsáním návrhu se obraťte na sociální pracovnici na OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí) na vašem obecním úřadě. Pomůže vám to například tehdy, že sice máte rozsudek o výživném, ale otec dítěte se odvolal, takže jej nedostáváte třeba již několik měsíců, což vás a dítě přivádí do nouze. Předběžným opatřením se můžete domoci toho, že soudce otci nařídil, aby prozatímně přispíval na výživu dítěte určitou částkou. Poplatky Žádost o rozvod je nutné vybavit kolkem ve výši 2 000 korun, v opačném případě soud vyzve žadatele k zaplacení tohoto správního poplatku bankovním převodem. Podání návrhu na rozvod manželství sice zpoplatněno je, ale všechny rodinné záležitosti, které jinak budete řešit v zájmu dětí, jsou od poplatků osvobozené. Tedy například v případě návrhu na svěření dítěte do péče, na zvýšení výživného, na návrh výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (výživné), na zbavení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilému dítěti a podobně. Vzor žádosti o rozvod ZDE. Mimochodem – soud nemá povinnost vás rozvést. Občanský zákoník počítá i s tím, že v životě mohou nastat okolnosti, kdy to například není v zájmu dítěte nebo jednoho z manželů, a manželství nerozvede. 

Matka samoživitelka se v rámci svého života může ocitnout v situaci, kdy má problém s bydlením. Pokud nepřipadají v úvahu varianty jako ubytovna nebo bydlení u příbuzných či známých, zbývá často jako jediná alternativa azylový dům. Jak v takovém případě postupovat?  V první řadě je nutné zjistit azylové domy ve vašem okolí. Jejich detailní seznam podle jednotlivých krajů naleznete zde https://www.mpsv.cz/registr-poskytovatelu-sluzeb Po vytipování vhodného azylového domu si domluvíte schůzku, na kterou si nezapomeňte vzít občanský průkaz. Během tohoto pohovoru bude vyhodnoceno, zda splňujete kritéria pro přijetí (nepříznivá životní situace související se ztrátou bydlení). Většina azylových domů má pořadník, takže pokud vidíte zhoršení vaší situace, na nic nečekejte a již se v předstihu informujte. Cena ubytování v azylovém domě se v průměru pohybuje do 100,- na den za matku a dítě. Nenašli jste odpověď na to, co vás zajímá? Kontaktujte naši infolinku na čísle 800 99 55 11 nebo emailu infolinka@klubsvobodnychmatek.cz