Média

S dětmi do 10 let je možné zůstat „na paragrafu“, ale jen za část platu. V Klubu svobodných matek přišli s nápadem „participativního“ hlídání dětí – pomůže k tomu i nová aplikace. Uzavření základních škol ekonomicky zasáhne nejvíce například samoživitele, pro které není řešením ani zůstat „na paragrafu“ za 60 procent mzdy. „Z ošetřovačky mám jen 60 procent platu, takže zaplatím nájem a budu držet hladovku – a naprosto v rozporu s tímto nařízením je, že ekonomika má šlapat dál. Tohle je cesta, jak ekonomiku zlikvidovat,“ reagovala jedna ze svobodných matek. „Když mají být doma, tak ať Babiš zařídí 100procentní nemocenskou, paragraf na děti… Když nemají být ve škole a hlídání není. Uvažují o tom vůbec?“ řekla jiná. Někteří v úpravu zákona doslova doufají, soudí, že se jedná o výjimečný stav, takže vláda nechá mimořádně prodloužit ošetřování člena rodiny na neurčito… Mnohé maminky navíc pracují pouze na Dohodu o provedení práce se mzdou pod deset tisíc, ty tuto možnost ani nemají. Lidé se snaží vymyslet si nějakou výpomoc sami a navzájem. Zmíněný Klub svobodných matek přiložil také ruku k dílu. Jedna z maminek zmínila, že mohou vytvořit v okolí vždy malou skupinku různých dětí a maminky vždy po dni se mohou v hlídání skupinky prostřídat. „Napadlo mne udělat solidární skupinky – zhruba 12 dětí a jedna maminka, co pohlídá ostatním i větší dítka. Ale to chce, abyste se v okolí znali,“ navrhla. Domlouvání takové věci může napomoci nová aplikaci, kterou shodou okolností začátkem března Klub představil. „Spustili jsme minulý týden aplikaci pro propojování maminek ze stejných měst/lokalit,“ potvrdil Klub svobodných matek, který založila rovněž samoživitelka, Dana Pavlousková. Do aplikace, která je v testovacím režimu, se přihlásíte, zapnete polohu a uvidíte maminky v okolí. Vyberete si a můžete se propojit: „Podle polohy se vám zobrazí seznam maminek, které jsou vám nejblíže. Pokud vás zaujme nějaká maminka, kterou byste chtěli více poznat, jednoduše jí napíšete.“ Desítky maminek už aplikaci používají. Celé znění článku ZDE.

Mezi ženami funguje solidarita. Začaly jsme maminky spojovat na sociálních sítích, silné matky pomáhají slabým, ale pomáháme i mužům. Pomoc je finanční i materiální. Máme programy na financování letních táborů, teď děláme vánoční program, kupujeme dětem vánoční dárky. Zálohované výživné by matkám pomohlo, říká Dana Pavlousková, ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek. Celý záznam rozhovoru ředitelky Dany Pavlouskové pro DVTV ZDE.

Jednou ze skvělých příležitostí, jak prezentovat náš Klub svobodných matek, bylo poskytnout rozhovor pro lifestyle webové stránky TV Prima. Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková v rozhovoru přiblížila čtenářům, jaká jsou hlavní úskalí dnešních maminek samoživitelek, s jakými problémy se nejvíc potýkají a jaké předsudky v naší společnosti panují. Celý přepis rozhovoru naleznete ZDE.

České maminky samoživitelky nemají na růžích ustláno. Mají málo času, většinou i málo peněz, takže nemůžou svým dětem dopřát to, co by chtěly. Navíc jsou společností často vnímány jako ženy, které si neumí svůj život uspořádat a mohou si za svou situaci samy. S čím vším se musí svobodné maminky potýkat, co je nejvíc trápí nebo jaká forma pomoci je pro ně nejlepší, nám prozradila Dana Pavlousková, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek. Co vás vedlo k tomu založit klub pro maminky, které zůstaly s dětmi samy? Myšlenka založit Klub svobodných matek byla relativně jednoduchá. Sama jsem samoživitelka, a kolikrát jsem si říkala, že já jsem lidově řečeno „v pohodě“, ale spousta maminek třeba ne. Tak mě napadlo zkusit založit virtuální místo, kde by se všechny maminky, co jsou samy s dětmi, mohly setkat. Životní styl rodiče samoživitele je hodně hektický a specifický, takže často bývá těžké najít ve svém okolí člověka, který rozumí problémům, které řešíte tak, aby byl „na stejné vlně“. Kolik má v současné době klub členek a jaké výhody členství v klubu nabízí? Popravdě, když jsem Klub zakládala, tak původní záměr byl sdružit maminky z Prahy a Středočeského kraje, aby to bylo organizačně uchopitelné, ale už po měsíci fungování skupina Klubu čítala skoro 2000 maminek z celé České republiky. V současné chvíli máme tuším necelých 7500 členek a nutno dodat, že každým týdnem toto číslo roste. Klub byl založen na principu solidarity, kdy tzv. silná maminka pomáhá té slabší. A funguje to, v Klubu máme maminky s nejnižšími příjmy a na sociálních dávkách, stejně tak tam máme maminky, které působí v manažerských pozicích. Dočasně pouštíme do Klubu i dárce, takže se daří zprostředkovávat materiální pomoc zvenčí. Navíc pro členky Klubu máme vždycky aktivní nějaký program, v rámci kterého pomáháme dětem. V létě jsme platili školy v přírodě a letní tábory, v září to byl program na úhradu kroužků a zájmových aktivit a taky obědů dětem ve školách, protože ne všechny školy jsou zapojeny do státního programu. No a před Vánoci je to jasné, budeme nejpotřebnějším dětem zařizovat dárky pod stromeček. Celý přepis rozhovoru ZDE.

Naše velké poděkování patří TV Nova a redaktorce pořadu Víkend Šárce Loukotové, kteří poslední edici programu před víkendem věnovali našemu tématu, a to jak tráví prázdniny děti rodičů samoživitelů. Reportáž si můžete přehrát ZDE. 

Desetina samoživitelů musí vystačit s výživným menším než tisíc korun měsíčně, téměř polovina samoživitelů pak nedostává alimenty pravidelně. Na tábor tak dítě nemůže poslat téměř každý druhý samoživitel, někteří dokonce dávají kvůli hlídání dětí výpověď v práci. Některé maminky dávají kvůli létu výpověď v práciČastá finanční tíseň samoživitelek se však projevuje i během letních prázdnin. Z průzkumu neziskové organizace Klub svobodných matek a Bonami, který se dotazoval 900 matek samoživitelek, vyplynulo, že téměř každá druhá (41 procent) si nemůže dovolit poslat dítě na tábor. Čtyřicet procent dětí se tak z domova v létě nepodívá vůbec nebo maximálně na pár dnů. „Maminky tedy musí řešit hlídání pro děti tento rok na celých devět týdnů prázdnin, což je obrovský problém především pro ty zaměstnané. Několik našich maminek přiznalo, že bude muset dokonce dát výpověď v práci, aby se o děti mohly postarat,” vysvětluje Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek. Celé znění článku ZDE.

Blížící se letní prázdniny jsou velkou radostí pro děti, rodičům však obvykle přinášejí starosti navíc. V nelehké situaci se ocitají zejména rodiče samoživitelé. Aby zaopatřili své děti, často musí mít několik zaměstnání, což jim znemožňuje se o děti o prázdnichách starat. A poslat je na tábor, si nemohou dovolit.  Bývalá zdravotní sestra dnes uklízí byty, balí zboží a rozváží zeleninu. Dělá vše pro to, aby sama uživila dvě děti. Starší dcera má navíc zdravotní potíže. „Je mi to trapné. Já si to nemůžu dovolit pořídit pro děti výlet nebo školu v přírodě. Dcera přitom zbožňuje koně,“ říká Vlaďka Haltufová. O pomoc proto požádala neziskovou organizaci, která rozjela projekt na podporu školních výletů. Samoživitelky v rámci projektu vyrábějí náramky. Výtěžek dosáhl už 170 tisíc korun a na tábor díky tomu mohlo odjet 35 dětí. Děti stráví podstatnou část prázdnin doma Pomoc získala i matka tří dětí Jitka Valešová. „Sehnala jsem za tři tisíce, to je levný tábor. Klub maminek byl tak hodný a pro dvě děti mi ho zaplatil. Platím jen za jedno, to je únosné,“ vysvětluje Valešová. Na to, jak tráví léto děti samoživitelů, se zaměřil i nový průzkum. Vyplynulo z něj, že řada z nich bývá o prázdninách doma. S placením táborů jim většinou nikdo nepomáhá. Někteří proto žádají pojišťovny a berou si i půjčku. Celou reportáž naleznete ZDE.

Velké poděkování České televizi a speciálně Noře Fridrichové za vůli a odvahu poukazovat na věci, které v naší společnosti nefungují. Další velké poděkování patří divákům, kteří mamince Kataríně z reportáže finančně přispěli, takže obě její děti Daniel a Pepík mají zaplacené obědy ve školce a ve škole. Děkujeme❤️ Reportáž 168 hodin ZDE

Dana Pavlousková před rokem založila neziskovou organizaci s názvem Klub svobodných matek a stejnojmennou facebookovou skupinu, kde se aktuálně sdružuje více než 7000 žen. V květnu letošního roku zaujala pozornost médií a veřejnosti výsledkem průzkumu Jak se žije matkám samoživitelkám v ČR. Dana Pavlousková přijala pozvání do Automatek. „Průzkum byl totální průšvih. Aby někdo svým dětem nemohl kupovat ovoce a zeleninu, tak to je v 21. století šílený průšvih. Maminky také nemůžou dětem vůbec platit základní školní aktivity, děti nemůžou chodit na kroužky, nemůžou ani jet na školu v přírodě, protože ty maminky na to nemají. A k našemu překvapení a hrůze existují maminky, které nemůžou dětem platit ve školkách a školách obědy, a to byla právě naše poslední aktivita, kdy jsme poslední měsíc a půl platili obědy těm, kteří to potřebují, z peněz našich dárců,“ říká Dana Pavlousková. Po zveřejnění čísel ze zmiňovaného průzkumu se začala svobodným matkám věnovat média i politici. Na stole sněmovny leží tolikrát skloňované zálohované výživné. „Posun ve věci zálohovaného výživného, to je třináctá komnata maminek, výživné totiž pobírá pouze každá druhá. Ale i když to výživné pobíráte, nemusí to být vždy výhra, průměrná výše podle našeho průzkumu jsou dva tisíce korun,“ dodává Dana Pavlousková. Celý přepis článku včetně audio verze rozhovoru ZDE.

Samy se starají o děti, vyjít musí s málem, vlastní potřeby odsouvají stranou. Problémy jako chybějící sociální bydlení, nedostatek kratších úvazků nebo míst ve školkách dopadají nejvíc na samoživitelky. A k tomu je okolí odsuzuje.  Na co musí zapomenout svobodná matka malého syna, které zbývá tisícovka na měsíc? „Na sebe,“ odpovídá bez přemýšlení dvaatřicetiletá Denisa P. „Hodně omezit jídlo pro sebe, hlavně zajistit Jakuba,“ popisuje svou strategii, zatímco usměvavý dvouletý chlapec pobíhá po herně na okraji Prahy. Neúplných rodin s jedním živitelem, většinou matkou, bylo v Česku v roce 2016 přes 166 tisíc. Celkem v nich žilo skoro 410 tisíc rodičů a dětí. Samoživitelky nejenže musí vyjít s málem – výživné od partnera mnohdy nedostávají vůbec nebo jen nepravidelně –, ale pouze na nich leží i výchova dětí. Často také čelí odsudkům ze strany okolí: mohou si za to samy, měly si lépe vybrat. Podle Českého statistického úřadu loni chudoba ohrožovala téměř třetinu žen, které jsou na péči o děti samy. Situace Denisy a malého Jakuba je dnes o něco lepší. Matka začala pracovat z domova a není už závislá na dávkách, na něž někdy musela čekat nad rámec zákonných lhůt. Po zaplacení nájmu a dalších pravidelných výdajů dvoučlenné rodině už teď místo tisícovky měsíčně zbude zhruba 3500 korun. Tři tisíce posílá Jakubův otec. Jinak se ale angažovat nechce. „Všude si mě zablokoval. Neakceptoval konec vztahu. Radši to uzavřel tak, že nechce vidět ani jednoho,“ říká Denisa. S dnes již bývalým partnerem se vídala asi tři měsíce, když zjistila, že je těhotná. „I proto, že jsem věřící, bych nedokázala dát Kubíčka pryč. Také ze zdravotních důvodů bych to neudělala. Přece jen jsem starší, a kdybych šla na potrat, už bych pak nemusela mít žádné dítě,“ vysvětluje. Dvojice se rozhodla, že to spolu zkusí. Denisa se k partnerovi nastěhovala. Pak ale, jak říká, začal psychický teror. Nastávající otec byt údajně vybavil kamerami, aby svou přítelkyni mohl sledovat. Zakazoval jí stýkat se s přáteli i rodinou. „Říkala jsem si, že po porodu se to třeba změní. Tak jsem zůstala,“ popisuje Denisa. Změna ale nepřišla. Poslední kapkou pro ni bylo, když v synově postýlce začal poplašně houkat monitor, který sledoval novorozencův dech. „Normální člověk se lekne a běží k dítěti. On ani nevstal. To už jsem věděla, že je to celé špatně,“ vzpomíná samoživitelka. Od partnera se přestěhovala k rodičům. Ti ale mají velmi malý byt a žena s dítětem tam nemohla zůstat dlouho. Začala proto hledat místo v pražských azylových domech, jenže čekací doba byla 20 měsíců. Nakonec měla Denisa štěstí. Dostala se do obecního bytu, kde platí osm tisíc měsíčně. „Kdybych měla nájem třeba 16 tisíc, jak je v Praze obvyklé, tak jsem v minusu,“ podotýká. Velká pomoc neziskovky Tíživá finanční situace ji naučila šetřit a dělat zásoby. „Když vidím kuře za 49 korun, okamžitě si ho nakoupím a udělám z něj spoustu porcí: obědy, večeře, polévky,“ vyjmenovává. Synovi se snaží dopřát co nejvíc. Pro ni samotnou jsou pak běžné věci jako třeba kosmetika nedosažitelný nadstandard. „Řasenku jsem neviděla od Kubova narození, šetřím i na šamponu,“ říká. Před narozením syna přitom pracovala v bankovnictví a byla zvyklá na jiný život. „Člověk vydělával nějaké peníze, mohl kdykoli jet někam na výlet, na dovolenou. Nemusel řešit existenční problémy,“ vzpomíná. Do původní práce se zatím vrátit nemůže, protože by jí neměl kdo pohlídat syna. Do běžné školky ho nevezmou, protože v nich není místo. Obzvlášť pro dvouleté děti, o něž je náročnější se postarat. A soukromá školka je pro samoživitelku zcela mimo finanční možnosti. Denisa nyní z domova pracuje jako projektová manažerka. Zaměstnal ji Klub svobodných matek, který samoživitelkám pomáhá různými způsoby. Neziskovou organizaci loni v listopadu založila Dana Pavlousková, sama také samoživitelka. Stará se o dceru na prvním stupni základní školy. „Já osobně jsem lidově řečeno v pohodě. Mám práci, mám kde bydlet a v rámci možností to zvládám. Ne všechny maminky ale mají takové štěstí. Proto mě napadlo je zkusit sdružit na jednom místě,“ vysvětluje Pavlousková, proč se rozhodla si k práci v oboru PR a marketingu přibrat ještě řízení neziskovky. Začala na Facebooku. Profil klubu už sleduje asi sedm tisíc lidí, v uzavřené skupině pak je asi pět tisíc žen v podobné situaci. Neziskovka přerozděluje pomoc, již posílají nejen samoživitelky, které jsou na tom lépe, ale i dárci „zvenčí“. Jde o peníze, oblečení, kočárky. Občas někdo matce zaplatí dovoz potravin nebo zdarma nabídne místo v soukromé školce. Pavlousková ale chce ženám hlavně pomoci postavit se na vlastní nohy. Založila proto e-shop, v němž pět matek prodává své výrobky. Samy si vydělají a z „přirážky“ v symbolické výši může klub platit ve školách a školkách obědy dětem některých samoživitelek. „Naším cílem není maminky vzdělat v tom, jak pobírat dávky. Naopak, chceme je aktivizovat,“ vysvětluje Pavlousková. Problémy s bydlením a výživným Ve spolupráci se známými osobnostmi, třeba novinářkou Norou Fridrichovou nebo zpěvačkou Martou Kubišovou, klub natočil video, které mělo na problémy samoživitelek upozornit. Vystoupila v něm i válečná reportérka Markéta Kutilová, která se už čtyři roky sama stará o dceru. Ta právě nastoupila do první třídy. Kvůli tomu Kutilová požádala o zvýšení výživného, které dosud činilo dva tisíce korun. Otec v reakci na to začal chtít střídavou péči. Kutilová to považuje za účelový krok. „Soud vůbec neřešil mou žádost o zvýšení výživného. Už se řeší jenom střídavá péče. A úřady nezajímá, jak se otec choval dosud,“ tvrdí Kutilová. Od partnera s dítětem utekla narychlo. Bydlení tehdy našla jen shodou náhod. „U nás v Poličce neexistuje obecní bydlení pro matky v nouzi. Bylo by skvělé, kdyby každé město takový program mělo,“ říká. V Česku se řadu let mluví o státem garantovaném sociálním bydlení, které by mohlo pomoci nejen samoživitelkám. Potřebný zákon ale zatím politici neschválili. Současný premiér Andrej Babiš ho nakonec prosazovat nebude. Místo toho chce investovat do výstavby dostupného bydlení. Parametry sociálního bydlení se prý do projektu překlopí. Vláda je ale zatím nekonkretizovala. Dlouho se diskutuje také o zálohovaném výživném, které by stát matkám posílal místo neplatičů a po těch ho pak vymáhal. Kritici ho označují jen za další sociální dávku. Šéfka …

HN: Chudoba samoživitelek? Měly si lépe vybrat, říká Čunek Pokračovat ve čtení »