Média

Již po osmé se převtělili senioři z pražského Centra RoSa v Kobylisích do modelek a modelů, aby společně předvedli módu ve stylu „lážo – plážo“. Ve čtvrtek 28. července vyšlo společně na červený koberec dvacet modelek a modelů seniorského věku, které podpořila patronka letošního ročníku herečka Sabina Laurinová a čestný host přehlídky, herec Roman Štabrňák. Zábava a pomoc v jednom – módní přehlídka seniorů v RoSe Modelky a modelové letos předvedli oblečení charitativního second handu Fashion charity shop neziskové organizace Klub svobodných matek, který pomáhá rodičům samoživitelům. Předvádějící vynesli především modely pro horké letní dny s doplňky.  Článek si můžete přečíst ZDE. Zdroj foto: www.rezidencerosa.cz/www.centrumrosa.cz

Maminka Jana se sama stará o dvě děti, nemá babičky a mateřská ji skončila. Potřebuje pracovat, aby rodinu uživila, ale přes prázdniny jí nemá kdo děti pohlídat, protože tábory jsou pro ni finanančně nedostupná záležitost. Cena potravin v obchodech roste tak dramaticky, že začala pěstovat vlastní zeleninu, aby děti měly potřebné vitamíny. Dřívě pěstovala jen rajčata, fazole, papriky bylinky, nyní se pustila do pěstování brambor, cibule i dalších plodin. Má tak šanci ušetřit několik stovek korun měsíčně a z přebytků navařit na zimu. „Co se týče jídla, děti sní víc než dří, nemám šanci víc ušetřit. Obědy zdražily i ve školce a ve škole, pro každého asi o 100 korun na měsíc. Stále jsu ale levné.“ O tom, kde a jak musí šetřit a kdo jí pomáhá se více dočtete v celém článku: ZDE.

Žijí na hranici chudoby. Vysoká inflace, nízký finanční příjem, minimální nebo nulové výživné a slabá podpora státu. To je jen chabý výčet toho, s čím se potýkají samoživitelky a samoživitelé. Své o tom ví i paní Kateřina, která nám popsala svoji situaci. „S dcerou Kateřinou a synem Jakubem žijeme sami už několik let. Otec nejeví o rodinu zájem. Výživné dostávám i přes nařízení soudu jen občas. Nejhorší období jsme si prožili v době covidu. Pracovala jsem totiž na směny. Jenže pandemie nás uvěznila doma. Syn chodil do školky, ale ta byla právě kvůli covidu neustále zavřená. Dcera navštěvovala třetí třídu a k distanční výuce potřebovala počítač. Neměla jsem peníze, abych jí ho mohla koupit, natož platit internet. Naštěstí mi pomohla sousedka, počítač nám půjčila i s heslem na jejich wifi. Bez ní by měla dcera jistě neomluvené hodiny. Jídlo kupuji v akci, často po datu spotřeby. Ovoce mají děti jen to, které dostanou ve škole. Sama moc nejím, aby zbylo dětem. Na tábor ani dovolené nejezdíme, není za co. S ošacením a dárky na Vánoce mi pomáhají rodiče a různé charity. Netuším, co bude teď. Jsem totiž nemocná, ale doma zůstat nemohu,“ dodává samoživitelka Kateřina. Z kolika penězi samoživitelé doslova živoří a jak na jejich tíživou situaci reaguje stát? Na koho se mohou samoživitelky v nouzi obrátit a lze tento boj o přežití nějak zvládnout, nebo se mají samoživitelky připravit na mnohem horší časy? Pomoc samoživitelům a odpovědi na otázky Bohumily Čihákové v pořadu O životě zblízka nabízí Dana Pavlousková, zakladatelka a ředitelka organizace Klub svobodných matek. Celé znění podcastu můžete shlédnout ZDE. 

Příchod letních prázdnin představuje pro mnohé samoživitele stres z nedostatku peněz, který navíc letos prohlubují stále se zvyšující inflace a plošné zdražování. Dětské tábory jsou totiž pro ně často nedosažitelné.  Nedosažitelné tábory Stres z nedostatku peněz, které prohlubuje rostoucí inflace a plošné zdražování, není tím jediným, který se u rodičů projevuje. Přidává se totiž i stres emoční.  Podle Dany Pavlouskové, ředitelky Klubu svobodných matek, je léto pro samoživitele organizačně nejstresovějším obdobím roku. „Devět týdnů prázdnin je velmi dlouhá doba. Dovolenou na celé léto si vzít nemůžete, chybí příbuzní na hlídání. Ženy dokonce opouštějí práci, protože prostě nemají potomky kam dát. Na zaplacení tábora jako samoživitel velmi často nedosáhnete, zvlášť s vidinou nákupu nových školních pomůcek v září,“ vysvětluje Pavlousková.  Přečtěte si celý článek ZDE. Foto: ilustrační snímek, Shutterstock

Před pěti lety vznikla na sociálních sítích platforma, která sdružovala samoživitele a hlavní myšlenkou byla postavena na solidaritě, aby silnější a soběstačnější samoživitelé pomáhali těm, kteří na tom nejsou nejlépe. To stálo za vznikem neziskové organizace Klub svobodných matek, který tehdy založila a dnes vede Dana Pavlousková. Čeho se v současné chvíli samoživitelům nedostává? Současná situace je náročná nejen pro samoživitele, ale i rodiny, kde jsou na všechny životní výdaje oba rodiče. Z žádostí o pomoc, které naší neziskové organizaci přicházejí v souvislosti s pokrytím nákladů na bydlení nebo na potraviny, čiší v poslední době skutečně zoufalství.  Jakou formou je možné pomoci jako jednotlivec nebo firma? Kromě finanční pomoci je možná i ta materiální. Většinu oblečení, které získáváme z řad široké veřejnosti, z firemních sbírek a od známých osobností, pravidelně rozesíláme potřebnýcm rodinám sólo rodičů. Vybrané kousky nabízíme za atraktivní ceny v online prodeji a kamenném obchodě Fashion charity shop.  Přečtěte si celý rozhovor s ředitelkou a zakladatelkou Danou Pavlouskovou o Klubu svobodných matek. 

Jsem ze staré školy, mám potřebu o chlapa pečovat, říká Jitka Boho, kterou brzy čeká nový začátek. Nejen o novém začátku, ale i o podpoře Klubu svobodných matek a Fashion charity shop si můžete přečíst v článku na portálu Proženy.cz. Článek ZDE. Foto: Olga Ledyaeva

Aby zaplatili základní životní výdaje, musí si samoživitelé stále častěji půjčovat. MF DNES hovořila se samoživitelkami, jak zvládají aktuální situaci po zdražení energií a dalších základních potřeb. Aby vyšly s rodinným rozpočtem, musely maminky ještě více začít šetřit na potravinách, drogerii nebo zdravotní péči.  Skutečné zoufalství Podle neziskových organizací jsou samoživitelé jednou z nejvíce chudobou ohrožených skupin. A na hranu nouze se jich od začátku roku dostává čím dál více. „Ze žádostí o pomoc, které naší neziskové organizaci přicházejí v souvislosti s pokrytím výdajů na bydlení nebo na potraviny, čiší v poslední době skutečně zoufalství,“ potvrzuje ředitelka organizace Klub svobodných matek Dana Pavlousková. Z průzkumu, který si organizace udělala začátkem května mezi 1 800 samoživiteli, vyplynulo, že jedné čtvrtině z nich zbývají po zaplacení nákladů na bydlení pouhé dva tisíce korun na všechny další výdaje včetně potravin.  Riziko dluhové pasti Zdražování dohání část rodičů samoživitelů k tomu, že si ze zoufalství musejí peníze půjčovat. Podle sondy Klubu svobodných matek si v posledních třech měsících musela půjčit na základní životní náklady více než polovina oslovených sólo rodičů. Zdroj: vydání MF DNES 19.5.2022

Rodiče samoživitele trápí dlouhodobě nedostatek finančních prostředků. „Pokračující a hodně výrazné zdražování je dostalo do velkých finančních až existenčních problémů. Jedné čtvrtině sólo rodičů zbývají po úhradě nákladů na bydlení dva tisíce na jídlo a další potřeby,“ uvádí v reportáži Dana Pavlousková ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek. Jak řeší sólo rodiče svou špatnou finanční situaci? Odpověď najdete v reportáži v čase 7:53 ZDE.

Každý den připraví samoživitelka Eva z Plzeňská mísu s ovocem. Sama si ale nevezme. S rostoucími cenami potravin už kupuje hroznové víno a pomeranče jen svým dětem. Pro sebe má většinou kávu a rohlík. Na týden má 2 000 korun a musí uživit své tři děti. Práci nemá, většinu času jí zabere péče o autistickou dceru.  V těžké situaci není zdaleka jediná. Podle nejnovějšího průzkumu neziskové organizace Klub svobodných matek přestala více než polovina samoživitelů kvůli zdražování kupovat v obchodech maso, máslo, ale i papriky nebo rajčata. Pro jednu pětinu jsou cenově nedostupné i banány nebo jogurty. Neúplných rodin je v Česku podle oficiálních údajů zhruba 200 tisíc. A podle průzkumu z nich musí skoro osm procent vystačit s tisícovkou měsíčně na nákup potravin.  Více než třetina samoživitelů nebo samoživitelek si našla v uplynulé době další zaměstnání nebo brigádu. „Z průzkumu také vyplývá, že v posledních třech měsících si 55 procent samoživitelů muselo peníze na základní životní náklady půjčit,“ řekla HN ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Samoživitelé si podle ní nejčastěji půjčují od svých příbuzných či známých.  Výsledky průzkumu podle Pavlouskové potvrdily, že situace samoživitelů se postupně zhoršuje už třetím rokem. Aktuální zdražování podle ní už ale žádný dohledný konec nemá. „Všichni říkají, že bude hůř, že tohle je jen začátek,“ popisuje ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek.  Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: Václav Vašků, HN

Zaplatí náklady na bydlení a jsou v minusu. Kvůli zvyšujícím se zálohám na energie, nájmům nebo nedoplatkům roste počet rodičů samoživitelů, kteří aktuálně nemají peníze ani na zaplacení bydlení. Bez finanční pomoci své matky důchodkyně by samoživitelka Eva z Plzeňska nevyžila. Ze svých příjmů sotva zvládne zaplatit náklady na bydlení, které z loňských 10 500 korun poskočily kvůli rostoucím cenám energie na více než 15 tisíc korun. Další samoživitelka Renata, která žije na Moravě s jedním dítětem, přiznává, že bez pomoci blízkých by byla každý měsíc 8 000 korun v minusu. Obě samoživitelky si hledají různé brigády – Eva mluví o různých úklidech a hlídání, Renata má nastoupit na stálejší práci, za kterou získá necelé 4 000 korun měsíčně.  Průzkum: V minusu je víc než každý desátý Takovéto příběhy nejsou podle Klubu svobodných matek mezi samoživiteli, který proběhl začátkem května a zúčastnilo se ho 1 801 respondentů, nijak výjimečné. Více než 14 procent dotázaných uvedlo, že po zaplacení nákladů na bydlení bylo minulý měsíc v minusu. „Normálně by člověk řekl, že není možné být po zaplacení nákladů na bydlení v minusu, protože existuje systém sociálních dávek. Jsou to ale případy, kdy se příšerně zvedly zálohy na energie, zvýšilo se jim nájemné, příšly jim nedoplatky. A právě v tomto bodě se nemohou úplně spolehnout na pomoc státu, protože například příspěvek na bydlení zkoumá finanční situaci za předchozí tři měsíce,“ vysvětluje ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková a dodává, že jde o nový trend spojený s aktuálním skokovým zdražováním energií. Průzkum Klubu svobodných matek přináší i konkrétní odpovědi na otázku, jak se samoživitelé snaží reagovat na zdražování. Šetří převážně na potravinách, oblečení a zdravotní péči. „Představte si u dětí rovnátka a brýle, u rodičů pak například výdaje na léky, které nejsou plně hrazené zdravotní pojišťovnou,“ vysvětluje Dana Pavlousková. Celý článek si můžete přečíst ZDE. Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy