Novinky

Děkujeme zaměstnancům CBRE, kteří vypsali veřejnou sbírku ve prospěch rodin samoživitelů na portálu Darujme.cz. Díky jejich empatii a štědrosti se vybralo krásných 25 300 Kč, které pomohou sólo rodičům a jejich dětem po celé České republice. Tato finanční podpora nyní poputuje hlavně na pomoc s úhradou letních táborů pro děti, jejichž registrace právě vrcholí.  Velké díky patří všem, kteří se zapojili do této úžasné výzvy.  

Naše Oděvní banka od začátku letošního roku nasadila své klasické intenzivní pracovní tempo a za první čtyři měsíce zpracovala 11 tun oblečení v podobě téměř 2 800 kusů krizových balíčků, které ve spolupráci s potravinovými bankami a lokálními neziskovými organizacemi dostala do rukou osobám v náročné finanční a životní situaci z celé ČR. Duben měsícem firemních sbírek V dubnu jsme zaznamenali zatím největší objem firemních sbírek, kdy se do společné spolupráce zapojila většina našich dlouhodobých partnerů. Tímto způsobem jsme nejen získali další zdroj kvalitního oblečení pro naše krizové balíčky, ale také jsme posílili pouta solidarity a pomoci mezi zaměstnanci firem, které nás podporují. Za firemní sbírku oblečení uspořádanou mezi zaměstnanci děkujeme: PPF, Messer Technogas, Moneta, CBRE, MPSV, MŽP a obec Drahelčice. Oblečení z bazaru pro veřejnost nám darovali Nová Trojka a blešák Kobylisy. Instagramová výzva MK life nám násobně navýšila objem balíčků, které nám denně vozí Zásilkovna. Děkujeme každému, kdo nám své vyřazené oblečení daroval. Zapojení dobrovolníků Jako každý měsíc i v dubnu nám do Troji přijeli pomoc dobrovolníci z firmy Amazon. Pomohli s vybalováním nových triček darovaných právě Amazonem a s tříděním dalšího oblečení a jeho následnou přípravou na distribuci k potřebným. Tato spolupráce je pro nás velkým přínosem a významně nám pomáhá efektivněji dosahovat naše cíle. Poděkování Kromě výše zmíněných firem děkujeme i našim pravidelným dárců, kteří nám každý měsíc darují oblečení a další materiální pomoc: Amazon, Česká federace Potravinových bank, Husky, Potex, Pumax, Ambiente a Naše Maso.  Zvláštní poděkování patří našemu hlavnímu sponzorovi Oděvní banky společnosti JTI.

Další dubnový měsíc byl opět ve znamení čerpání finanční pomoci ze strany potřebných rodin samoživitelů od naší neziskové organizace. Konkrétně bylo rozděleno 601 413 korun mezi 45 rodin samoživitelů. S blížícím se létem a prázdninami dětí roste i počet žádostí o pomoc s úhradou letních táborů a škol v přírodě. Celková výše poskytnuté finanční pomoci od začátku roku dosáhla 2,3 milionu korun. A důkazem toho, že naše společné pomoc s dárci má smysl, dokazují tyto děkovné vzkazy: „Z celého srdce vám děkuji za finanční pomoc. Už se těším, jak to dětem večer po práci oznámým, že pojedou na tábory. Jste skvělí❤️ Děkuji!“ Hanka R. „Chci strašně moc poděkovat za finanční příspěvek na jídlo. Spadl mi velký kámen ze srdce. Nemůžu ani popsat, jak moc jsem vděčná. Jste úžasní a děkuji, že Vás máme.“ Gábina V. „Dobrý den, velmi si vážím vaší pomoci. Dnes jsem zaplatila majiteli dluh a touto cestou chci poděkovat celé organizaci za poslané peníze.“ Martina K. „Moc bych Vám chtěla poděkovat za kladné a rychle vyřízení. Moc mi to pomohlo, aby dcera byla přes prázdniny zabezpečena na táborech příměstských a já mohla chodit do práce.Z celého srdce moc děkujeme.“ Míša Z. A protože slov díků není nikdy dost, tímto opět a ze srdce děkujeme za podporu všem soukromým i firemním dárcům (příkladně společnostem Etnetera a Johnson&Johnson a za sbírku materiální pomoci Ministerstvu životního prostředí), díky kterým bylo možné pomoci na správném místě. Moc děkujeme!

České domácnosti nemají našetřeno a nemají z čeho si naspořit. Rodinné úspory se už dotýkají i oblékání dětí nebo jejich volného času. Třetina rodin by zvládla sotva měsíc, pokud by jim nečekaně vypadl příjem. Na sociálních dávkách je zcela závislý každý šestý samoživitel nebo samoživitelka. Ovšem stejný podíl, tedy zhruba 15 procent úplných rodin, dávky pobírá také. Rodiny přitom pomoc státu považují za nedostatečnou. Vyplývá to z rozsáhlé Zprávy o rodině, kterou tento týden představily odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Pětačtyřicetiletá Simona vychovává třináctiletá dvojčata. Jejich otec neplatí pravidelně alimenty a Simona domácnost sama z platu prodavačky a přídavků na děti jen taktak utáhne. Mimořádné výdaje si dovolit nemůže, naspořit není z čeho a představa, že by přišla o práci, je jeden z jejích největších strašáků. „Jenom doufám, že mi neklekne žádný ze spotřebičů. Už když jsem musela řešit rozbité dětské brýle, byl to problém,“ přiznává Simona. A podle Zprávy o rodině rozhodně není sama. „Zcela bez finančních rezerv je každá šestá úplná a každá třetí neúplná rodina. A další pětina rodin samoživitelů by s tím, co má našetřeno, vystačila maximálně jeden měsíc. Jakékoli nenadálé nebo zvýšené výdaje tyto rodiny dostávají do velkých obtíží. Čím závislejší je rodinný rozpočet na dávkách, tím obtížnější je vytvářet úspory,“ upřesňuje jedna z autorek studie Sylva Höhne. Nejnáročnější byly poslední roky především v oblasti energií, kde zvýšení cen pocítily všechny domácnosti bez ohledu na složení či sektor bydlení. „Jako výrazné či velmi výrazné vnímaly zdražení rodiny se čtyřmi a více členy, dále pak rodiny nízkopříjmové, bez úspor a rodiny zatížené půjčkami. Zhoršila se i celková schopnost českých domácností výdaje na bydlení zvládat,“ upozorňuje další z autorek Naděžda Křečková Tůmová. Kvůli bydlení si o dávky řekla třetina rodin. Častěji se ale lidé obraceli na příbuzné či přátele. Problémy s uhrazením výdajů kolem bydlení se však týkají obecně spíše rodin, které bydlí v nájmu. Ruku v ruce s krizí a rostoucími životními náklady do českých domácností přišel strach z budoucnosti. Ti, kteří už dávky pobírali, začali více kritizovat systém jejich nastavení, zacílení, složitou administrativu a také výši. I přesto se rodiny s dětmi snažily být co nejdéle nezávislé na ostatních. Jenomže pro to neměly vhodné podmínky. „Státní podpora rodin by především měla mít komplexní podobu. Od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro děti, rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení,“ naznačuje další z autorek Kamila Svobodová. Asi každý čtvrtý rodič výzkumnicím potvrzoval, že nezvládne pokrýt potřeby svých dětí. Častěji k tomu dochází v rodinách se dvěma a více dětmi, zvlášť pokud děti navštěvují 2. stupeň základní školy nebo jsou ještě starší. A kritický byl pro rodiny se školáky vždy hlavně začátek školního roku, kdy školáci potřebovali pomůcky do výuky. I kvůli novým aktovkám a oblečení nebo třeba na nákup svačin se mnohdy rodiče rozhodli žádat o dávky. Právě dávku vyhrazenou pro potřeby nejmladších členů rodiny, tedy přídavek na dítě, podle výzkumu pobírala každá třetí neúplná a každá devátá úplná rodina. Podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové je problémem mezi samoživiteli také samotné výživné, které by jim expartneři měli posílat. Přestože se výdaje na život za poslední roky prudce zvyšují, alimenty pro téměř tři čtvrtiny samoživitelů zůstávají až pět let ve stejné výši, jakou při rozvodu vyměřil soud. O změně alimentů rozhoduje jedině soud, pokud o to samoživitel či druhý z rodičů požádá. Ale lidé by podle Pavlouskové spíše uvítali, kdyby se částka automaticky valorizovala, tedy zvyšovala v závislosti na inflaci podobně jako důchody. „Výživné totiž v drtivé většině adekvátně nepokrývá potřeby dětí,“ vysvětluje Pavlousková. Celé znění článku ZDE.

Vedle výsledků finanční pomoci samoživitelům nesmíme opominout ani čtvrtletní skóre naší Oděvní banky, které během prvních třech měsíců letošního roku zajistila krizový balíček oblečení pro více než dva tisíc osob, které se ocitly v těžkých životních situacích. Níže stručná rekapitulace aktivit Oděvní banky za poslední měsíce.   Rozděleno 8 236 kg oblečení a materiální pomoci Práce v Oděvní bance v uplynulém čtvrtletí zahrnovala intenzivní sběr, třídění a distribuci oblečení. Celkově jsme rozdělili 8 236 kg oblečení a další materiální pomoci mezi ty, kteří se ocitli v těžkých životních situacích. Tím jsme jim poskytli nejen nezbytné vybavení, ale i pocit podpory v obtížných časech. Spolupráce s potravinovými bankami a dalšími organizacemi Naše úsilí o pomoc bylo opět podpořeno dlouhodobou spoluprací s dalšími organizacemi. Tři potravinové banky a dalších 22 lokálních neziskových organizací si od nás odvezlo krizové balíčky pro své klienty. Díky této stálé spolupráci jsme mohli zajistit, aby byla naše pomoc distribuována efektivně a dostala se rychle k těm, kteří ji nejvíce potřebují. Přímá podpora pro jednotlivce Kromě spolupráce s organizacemi jsme také poskytli přímou pomoc jednotlivcům, kteří se na nás obrátili s žádostí o pomoc. Tento osobní přístup nám umožňuje lépe pochopit potřeby lidí, kterým pomáháme a přizpůsobit naši pomoc jejich konkrétním situacím. Významný přínos dobrovolníků Naše práce by nebyla možná bez pomoci dvou desítek dobrovolníků, kteří se k nám připojili díky naší dlouhodobé spolupráci s Amazonem a Českou spořitelnou. Jejich nasazení při třídění oblečení a přípravě krizových balíčků k expedici je nepostradatelné a velmi si vážíme jejich pomoci v našem úsilí. Poděkování našim partnerům V březnu jsme byli svědky významné podpory ze strany firem, které pro nás uspořádaly sbírky oblečení mezi svými zaměstnanci. Tyto iniciativy výrazně přispěly k rozšíření našich zásob a ukázaly silnou podporu našemu úsilí. Děkujeme: CVČ Měšice, KC Rychta Klecany, Amazon, Česká federace potravinových bank, ANOA, Coccodrillo Černošice, Nestlé, MPSV, Domov mládeže SOŠ pro administrativu EU, Husky, Potex, Ambiente a Naše Maso. Zvláštní poděkování patří našemu generálnímu partnerovi, společnosti JTI, díky jejíž podpoře můžeme pokračovat v naší práci a rozšiřovat náš dopad pomoci.

Naše nezisková organizace poskytla za první čtvrtletí letošního roku sólo rodičům a jejich dětem finanční pomoc přesahující částku 1,7 milionu korun. Ta byla rozdělena mezi 130 neúplných rodin, kterým zachránila hlavně střechu nad hlavou na další měsíc a zajistila plnou lednici na pár týdnů. K této finanční pomoci jsme samozřejmě přidali i tu materiální prostřednictvím naší Oděvní banky, o jejíchž aktivitách se dočtete ZDE. Nejvíce finací bylo vydáno na zaplacení nájmů, úhradů záloh či nedoplatků energií, od února také hradíme dětem letní tábory a školy v přírodě. V plném nasazení je i naše bezplatná infolinka, na kterou se denně obrací řada samoživitelů, kteří potřebují poradit ve své životní situaci. Hojně je využivána i emailová podobna infolinky, jakož i naše právní poradna. Velmi nás těší poděkování, která nám rodiče volají, píší na email nebo na sociální sítě, je to pro nás největší důkaz, že naše práce je potřebná. Příklad jednoho z nich: „Chtěla bych touto cestou poděkovat Klubu svobodných matek za finanční pomoc a velkou podporu. Přede mnou jsou první prázdniny po mateřské dovolené a rovnou čerstvě i v roli matky samoživitelky. Vůbec jsem si neuměla představit, jak vykryji hlídání dětí přes léto když se o ně tatínek přestal zajímat. Ale díky místnímu sportovnímu klubu, který nám poskytl slevu na příměstské tábory a Klubu svobodných matek, který zaplatil tábor pro 2 děti na 3 týdny, můžu v klidu chodit práce a vykrýt dovolenou mých kolegyň a kolegy. Měla jsem z vyřizování žádosti o příspěvek obavy, aby bylo vše v pořádku. Ale podpora ze strany Klubu svobodných matek byla skvělá. Vše proběhlo hladce a rychle. To pro mne bylo velké a milé překvapení. Moc děkuji Klubu svobodných matek za vše co nejen pro mně a naše děti, ale i pro ostatní svobodné matky dělají.“ Maminka Lucie Za finanční i materiální podporu moc děkujeme všem soukromým dárcům a z firemních dárců naše poděkování patří společnostem: Nadace České spořitelny, Komastav Group, Delivery Hero Czech, Medical Beuaty, CVC Měšice, KC Rychta Klecany, Amazon/Federace PB, ANOA, Coccodrillo Černošice, Nestlé, MPSV, Husky, Domov mládeže SOŠ pro administrativu EU a Jarsini Boutique. DĚKUJEME!

Nejvyšší částky platí rozvedení rodiče na dítě v Praze 2, největší podíl z příjmů v Praze 7. Naopak nejmírnější jsou soudy o výživné v Lounech nebo v Jeseníkách, ukazují nová data Ministerstva spravedlnosti.  Přístup okresních soudů ke stanovování výše výživného na dítě se stále poměrně výrazně liší. S nadsázkou lze říct, že u některých mají větší zastání rodiče pobírající výživné – podle statistik jde stále typicky o matky – a jinde platící rodič.Vyplývá to z detailních dat, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici od Ministerstva spravedlnosti. Minulý týden upozornil průzkum Klubu svobodných matek mezi 1424 samoživiteli na to, že 63 procentům respondentů se za dobu pobírání výživného částka nezvedla. A přes 85 procent dotázaných zároveň uvedlo, že současná výše výživného nepokrývá základní potřeby dětí. Data, která Ministerstvo spravedlnosti Seznam Zprávám poskytlo, ukazují, že ročně se rozhodne o zvýšení výživného u vyšších tisícovek žádostí. Od roku 2014 do roku 2023 tak evidují celkově 84 850 úspěšných žádostí o zvýšení. Pro porovnání za stejné období soudy přiznaly 268 680 nových vyživovacích povinností. „V podstatě jdou data v ruku v ruce s výsledkem našeho průzkumu. Na jednu stranu, jestli roste plat, tak má být člověk více schopný ustát zvyšující se nákladové položky, ale je pravda, že podle mě by tam mělo být i vyšší valorizované výživné,“ podotýká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Její spolek proto volá pro automatickém růstu výživného. Celé znění článku ZDE.

Rozhovor s ředitelkou Klubu svobodných matek Danou Pavlouskovou a šéfredaktorkou titulu Blesk pro ženy Marií Dvořákovou na téma společné spolupráce v oblasti pomoci rodinám samoživitelů. Celé znění reportáže ZDE, stopáž 1:06:50.

Více než devět samoživitelů z deseti (95 %) je přesvědčeno o tom, že by se výživné mělo automaticky valorizovat. Téměř 70 % samoživitelů pobírá stejnou výši výživného posledních až pět let, jedna třetina dokonce 6 až 9 let, a to navzdory razantnímu zvýšení základních životních výdajů. Nejčastěji se hrubé měsíční příjmy rodin samoživitelů pohybují mezi 10 a 20 tisíci korun. Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji (62 %) se pohybují měsíční příjmy rodin samoživitelů v rozmezí od 10 000 do 20 000 korun. Nejnižší příjem nepřesahující 10 tisíc korun pobírá 8 % respondentů, dalších 17 % uvedlo příjmy v rozpětí mezi 30 000 a 40 000 korun a 13 % uvedlo hrubé měsíční příjmy převyšující hranici 40 tisíc korun. Při pohledu na strukturu příjmů rodin samoživitelů jsou zřejmé tři nejčastěji uváděné položky: výplata od zaměstnavatele (65 %), výživné (66 %) a sociální dávky (51 %). Dalšími uvedenými finančními zdroji jsou peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (14 %), příjmy z podnikání (7 %) a vdovský či sirotčí důchod (1 %). Průzkum monitoroval, jak dlouho samoživitelé pobírají výživné. Více než polovina (54 %) uvedla, že výživné pobírají 3 až 9 let, více než pětina (22 %) déle než 10 let a necelá čtvrtina (24 %) ho nepobírá více jak dva roky. Šest samoživitelů z deseti uvedlo, že za dobu pobírání výživného se jeho výše nezměnila, pouze jedné třetině se zvýšila a zbývající části se snížila. Desetina samoživitelů pobírá stejnou výši výživného více než 10 let, necelé pětině se výživné nezměnila posledních 6 až 9 let, třetina pobírá nezměněné výživné 3 – 5 let a 40 % respondentů uvedlo, že stejné výživné pobírá po dobu kratší dvou let.  V případech, kdy došlo ke zvýšení výživného, bylo tak většinově učiněno na základě soudního rozhodnutí, v menší míře pak na základě dohody s ex partnerem. Dvě třetiny respondentů vědí o tom, že podání návrhu na zvýšení výživného u soudu je zcela bezplatné, naopak jedna třetina se domnívá, že by tento proces obnášel finanční výdaje. Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková doplnila: „V průzkumu jsme se logicky zaměřili i na to, zda podle mínění samoživitelů současná výše výživného pokrývá adekvátně potřeby jejich dětí. Výsledky asi nikoho nepřekvapí, téměř 85 % rodičů uvedlo, že rozhodně nebo spíše ne. O opaku jich je přesvědčena pouhá desetina, 5 % dotazovaných na věci nemá jasný názor.” Závěrem z průzkumu vyplynulo, že automatickou valorizaci výživného by uvítala drtivá většina samoživitelů, konkrétně  95 % z dotazovaných.

Pečující rodiče popisují, že si musí vystačit s výživným, které i přes zdražování roky nevzrostlo. Ze soudního přezkoumání mají obavy, kvůli reakci bývalých partnerů. Samoživitelka Kateřina žije v Praze a pobírá na bezmála 14letého syna výživné dva tisíce korun. Částka se jí nezměnila posledních více jak deset let. „Tisíc korun dáte jen za obědy, je to šílené,“ poznamenává Kateřina. Představuje si, že v přepočtu na dnešní ceny by se výživné na syna mělo pohybovat podle ní spíše kolem šesti tisíc korun. Podání návrhu na zvýšení výživného k soudu ale teprve zvažuje. „Nevím, jestli by to mělo smysl, otec vyživuje ještě jedno dítě,“ obává se Kateřina a čeká na moment, kdy její bývalý partner přestane platit na druhého potomka. Kolem šesti let dostává nezměněné výživné na desetiletého syna s autismem a vrozeným onkologickým syndromem Renáta z Ústeckého kraje. Návrh na zvýšení už podala. Namísto současného výživného 2500 korun žádá o sedm tisíc. „Teď proběhlo první stání. Otec dělal v zahraničí za 900 eur týdně, teď najednou chce předložit pracovní smlouvu s hrubou mzdou 18 tisíc korun,“ říká matka z Ústecka. Popisuje, že čelí tlaku ze strany svého bývalého partnera, a vysvětluje, proč mnoho rodičů váhá podat oficiální žádost o zvýšení výživného. „Roky jsem to odkládala, protože jsem věděla, co mě u soudu bude čekat. Špinění, pomlouvání,“ říká Renáta a zmiňuje mimo jiné vulgární zprávy i vzkazy na sociálních sítích.  Obě ženy popisují, že by jim výrazně usnadnilo život, kdyby se výživné automaticky valorizovalo podobně jako důchody. „Pro maminky je to stokrát lepší. Aby otcové vyvolávali soudní stání o snížení, kde by jim hrozilo naopak i zvýšení, do toho by nešli,“ myslí si Renáta a ve svých slovech předpokládá častější model, že matka pečuje a otec má vyživovací povinnost. Nadpoloviční většině se výživné nezměnilo „Valorizace výživného by byla velmi vítaná, protože jeho průměrná výše v drtivé většině nepokrývá potřeby dětí,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. „Pevně věříme, že valorizaci výživného budou naši zákonodárci nakloněni vzhledem k tomu, jak často slýcháme, že právě rodinám samoživitelů je nutné pomoci vzhledem k jejich dlouhodobě náročné situaci,“ dodává ředitelka s tím, že téma aktuálně řeší se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Už zmíněný průzkum mezi samoživiteli poukázal na to, že nadpoloviční většině – 63 procent dotázaných – se výživné za dobu pobírání nezměnilo. A jen asi v 28 procentech se zvýšilo. Proto by téměř 80 procent dotázaných jednoznačně přivítalo automatické navyšování. Celé znění článku ZDE.