Právní poradna

Nejedna samoživitelka matka řeší z nejrůznějších důvodů situaci, kdy chce nebo je nucena přistoupit k návrhu na zbavení otce dítěte rodičovské odpovědnosti, chybně často označovaného jako „zbavení rodičovských práv“. Zbavení rodičovských práv je možné jen ze závažných důvodů, které negativně ovlivňují nebo přímo ohrožují psychický i fyzický vývoj dítěte. Rozhodnutí o zbavení rodičovských práv přísluší výhradně soudu. Když je otec zapsán v rodném listě, vyplývají z toho práva o povinnosti. Povinnostmi je míněna obecná rodičovská zodpovědnost včetně vyživovací povinnosti. Pokud je chování rodiče v rozporu se zájmy dítěte, může soud jeho styk s dítětem omezit nebo zcela zakázat. V případě, že se k podobnému kroku chcete uchýlit, kontaktujte orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) podle místa Vašeho trvalého bydliště, resp. vašeho dítěte. Jeho pracovníci budou nápomocni při sepsání návrhu na úpravu styku k soudu s přihlédnutím k vaší konkrétní situaci. I přes zrušení rodičovské odpovědnosti vyživovací povinnost nadále platí. Příklad návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti ZDE.

Samoživitelky mají pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství (laicky „mateřské“) stejná pravidla jako všichni rodiče, dřívější prodloužení už neplatí.  Kdo má nárok na mateřskou Od roku 2008 nemají nárok nezaměstnané ženy (nejsou-li v ochranné lhůtě, jak dále vysvětlíme). Pokud jste byla před porodem zaměstnaná,  mateřskou vám vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení a žádáte o ni u svého zaměstnavatele na základě žádosti o mateřskou, kterou vám vystaví váš gynekolog. V případě, že podnikáte a jste osoba samostatně výdělečně činná, žádost o PPM podáváte přímo na okresní pobočku České správy sociálního zabezpečení. Jak dlouho trvá mateřská dovolená Délka mateřské dovolené činí 28 týdnů. Odchylky jsou dvě, respektive tři, a nijak nesouvisí s tím, zda jste svobodná matka: pokud se narodí dvě či více dětí, prodlužuje se doba poskytování mateřské dávky na 37 týdnů. U pojištěnce, který převzal dítě do péče z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, činí podpůrčí doba nejdéle 22 týdnů.  Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů. To platí jen tehdy, když i po uplynutí 22 týdnů dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Doba se krátí i o toho, kdy místo vás PPM pobíral otec dítěte. Ten nemůže PPM pobírat prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce: U rodičky nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů, a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od data porodu.  Osamoceným, rozvedeným a ovdovělým matkám se už tedy peněžitá pomoc v mateřství nevyplácí 37 týdnů (toto zvýhodnění skončilo rokem 2007), ale jen 28 týdnů jako ostatním matkám, kterým se narodilo jedno dítě. Začátek nástupu na mateřskou si můžete určit sama, a to v rozmezí: od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, popřípadě se jím rozumí den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Pokud si datum sama neurčíte, považuje se za den nástupu na mateřskou dovolenou počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Máte na peněžní podporu v mateřství (PPM) nárok? První podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je, že musíte být v den nástupu na mateřskou účastna nemocenského pojištění (které za vás platí zaměstnavatel).  V případech, že vám zaměstnavatel dal výpověď v období vašeho těhotenství, platí tzv. ochranná lhůta. Trvá 180 dní od ukončení pracovního poměru (pokud však pojištění, tedy zaměstnání, trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění). Pokud pojištění (zaměstnání) zaniklo mimo dobu těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud tedy pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). U dohod o provedení práce nebo ze zaměstnání malého rozsahu se s ochrannou lhůtou nepočítá. Druhou podmínkou pro přiznání nároku na mateřskou je, že v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou jste měla nemocenské pojištění hrazené alespoň 270 kalendářních dní. Tato podmínka platí i pro podnikatelky. U nich je důležitá ještě upřesňující podmínka: z oněch 270 dní muselo být alespoň 180 dní nemocenského pojištění hrazeno v posledním roce před nástupem na mateřskou. Z toho vyplývá, že peněžitou pomoc v mateřství nepobíráte, pokud jste dlouhodobě nezaměstnaná nebo jste si jako OSVČ neplatila dobrovolné nemocenské pojištění. (Oněch 270 dní je v přepočtu něco malinko přes 9 měsíců, takže když si nemocenské začnete hradit až poté, co zjistíte těhotenství, dá se s velkou pravděpodobností říci, že získat nárok v těhotenství nestihnete, pokud nejste schopna nějakým zázrakem oddálit porod na 10. měsíc). Můžete ale čerpat nemocenskou.  Bez peněžní podpory ale během péče o dítě nezůstane nakonec nikdo: pokud podmínky nesplňujete, nárok na mateřskou sice nemáte, ale na rodičovský příspěvek ano – budete jej proto pobírat hned v měsíci po porodu. Jeho výše je přesně určena státem a nezávisí na vašem předchozím výdělku. Více informací o rodičovském příspěvku zde. Mateřská a rodičovská dovolená jsou tedy dvě různé věci, pozor na to! Nepracující studentka má nárok na PPM  Trošku výhodněji jsou na tom studentky. Do zmiňovaných 270 dní účasti na nemocenském pojištění se totiž počítá i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole, nebo na konzervatoři. Podle našich zákonů je totiž takové studium považováno za „soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění“ v případě, že jste studium úspěšně dokončila. Obdobně je na tom i některá maminka v invalidním důchodu. Za účast na nemocenském pojištění se pro nárok na PPM započítává doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a zároveň po odnětí tohoto důchodu vznikla (popřípadě dále trvala) pojištěná činnost, tedy zaměstnání, třeba i na dohodu o provedení práce, v němž jste byla účastna nemocenského pojištění. Kolik peněz budete dostávat Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.  Nejjistější pro vás ovšem bude použít kalkulačku, kterou najdete například zde. Ta je orientační podle hrubé měsíční mzdy. Pokud chcete přesnější výpočet a znáte svůj celkový hrubý příjem za 12 měsíců a počet kalendářních dnů v tomto období, kdy jste nepobírali nemocenskou, použijte přesnější kalkulačku zde.  Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje kalkulačku pro výpočet peněžité pomoci v mateřství zde. (Musíte si ji stáhnout do svého počítače, jde o výpočetní tabulku v Excelu.) Příklad: Při hrubém ročním příjmu 240 000 korun (tedy 20 000 korun měsíčně), kdy jste nebyli na nemocenské, vychází peněžitá pomoc v mateřství 13 830 korun měsíčně po dobu 28 týdnů, celkem tedy po dobu mateřské dostanete 90 356 korun. Příklad: Poklud si po nutnou dobu budete hradit sociální pojištění 5 000 korun měsíčně a nemocenské pojistné 115 korun (to je minimum), tak celkem po 28 týdnech dostanete na peněžité pomoci v mateřství 22 736 korun. V případě vícerčat po 37 týdnech 30 044 korun. – Maximálně můžete na nemocenské pojištění platit 394 korun, pak po 28 týdnech dostanete na peněžité pomoci v mateřství 77 420 korun. V případě vícerčat po 37 týdnech 102 305 korun.Pokud jste platili jen minimální zálohu sociálního pojištění 2 189 korun, tomu odpovídá nemocenské pojištění 173 korun. Peněžitá pomoc v mateřství za celou podpůrčí dobu pak dělá pro jedno dítě 33 908 korun. (Údaje jsou vypočteny pro rok 2018.) Jak je to s přivýdělkem během mateřské Během mateřské dovolené si můžete přivydělávat kromě období šestinedělí. Podmínkou ale je, že u stávajícího zaměstnavatele nesmíte vykonávat stejnou činnost, na kterou jste zaměstnána. Ideální je vykonávat činnost jinou formou dohody o pracovní činnosti …

Podmínky a výpočet mateřské dovolené Pokračovat ve čtení »

Životní minimum je podle zákona částka, resp. minimální společensky uznaná hranice finančních příjmů pro zajištění výživy a základních osobních potřeb. Konkrétní částky životního minima pro jednotlivé členy domácnosti: Jednotlivec = 3 860,- První osoba v domácnosti = 3 550,- Nezaopatřené dítě do 6 let = 1 970,- Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let = 2 420,- Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let = 2 770,- A jak se počítá? V podstatě záleží, kolik máte nezaopatřených dětí a v jakém věku. Konkrétní příklady domácností: Samoživitel s pětiletým dítětem = životní minimum 5 520,- Samoživitel s dvěma dětmi do 6 let = životní minimum 7 490,- Samoživitel se třemi dětmi do 6 let = životní minimum 9 460,,- Samoživitel s jedním dítětem do 6 let a druhým dítětem od 6 do 15 let = životní minimum 7 940,-. 

Rodičovský příspěvek je spolu s pohřebným jedinou dávkou státní sociální podpory, která se poskytuje rodičům bez ohledu na příjem. Jde o dávku opakovanou, vyplácenou Úřadem práce měsíčně. Máte na něj nárok nejdéle do 4 let věku dítěte (v případě zdravotně postiženého dítěte až do 7 let), které je nejmladší  rodině. Respektive pobíráte je v této době do vyčerpání celkové sumy 300 000 korun, která je stanovena paušálně pro všechny. Pouze v případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně, tedy vícerčata (dvojčata, trojčata a podobně), má rodič nárok na 450 000 korun. Rodičovský příspěvek se čerpá zpravidla po 28 týdnech mateřské dovolené, kdy je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství. Ti, kteří na mateřskou nárok nemají, mohou požádat o rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Většinou se jedná o osoby, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění (OSVČ) nebo příkladně studentky, které nesplnily potřebnou dobu pojištění ze zaměstnání. Rychlost čerpání rodičovského „kreditu“ Přestože výše příjmu není pro nárok podstatná, tak je ale podstatná pro stanovení výše měsíčního rodičovského příspěvku, tedy rychlosti vyčerpání celé sumy 300 000 korun. Pro možnost výběru měsíční výše je rozhodující takzvaný denní vyměřovací základ, podle kterého se stanovila peněžitá pomoc v mateřství (PPM) neboli výše mzdy, kterou rodič pobíral před odchodem na mateřskou dovolenou. To se týká i osoby, která dítě neporodila, ale převzala dítě do péče. Ovšem kromě pěstounů na přechodnou dobu. Od roku 2018 platí v důsledku novely zákona o sociální podpoře některé změny, které se týkají právě volby měsíční výše rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek je možné čerpat do 4 let věku dítěte, lze ho čerpat  ovšem i rychleji. Podle nové legislativy rodiny s vyššími příjmy mohou čerpat až 42 720 korun měsíčně a celkovou částku rodičovského příspěvku 300 000 si můžou vyčerpat rychleji, než tomu bylo dosud (nejkratší varianta je 7 měsíců). Pro ty, kterým není možné stanovit denní vyměřovací základ (například nezaměstnané, OSVČ neplatící si nemocenskou nebo studentky) platí, že si mohou nově zvolit čerpání rodičovské až do 10 000 korun měsíčně (u vícerčat 15 000 korun) a zkrátit si dobu čerpání na 3 roky. Důležité – výši rodičovského příspěvku můžete flexibilně měnit, a to každé tři měsíce! Co je osobní celodenní péče o dítě? Zákon o státní sociální podpoře hovoří o tom, že pro nárok na rodičovský příspěvek musí být splněna podmínka osobní celodenní a řádné péče, a to po celý kalendářní měsíc. Podmínka celodenní péče se zmiňuje zejména kvůli tomu, že rodič může při pobírání rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností (zaměstnáním nebo podnikáním), ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.  Z důvodu celodenní péče ze strany matky zákon zmiňuje také omezení týkající se návštěvy jeslí nebo mateřské školy:  Dítě mladší 2 let, jehož matka pobírá rodičovský příspěvek, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku maximálně 92 hodin v kalendářním měsíci. Potřebné formuláře: – Žádost o rodičovský příspěvek – tiskopis platný od 1. 1. 2018 (VZOR vyplněného formuláře žádosti o rodičovský příspěvek) Příspěvek se vyplácí za měsíc zpětně, tedy například v únoru dostáváte částku za leden.  Rodičovský příspěvek tedy není nijak závislý na čerpání rodičovské dovolené, jak ji chápe Zákoník práce. Rodičovská dovolená jako uvolnění ze zaměstnání na dobu péče o dítě je maximálně na 3 roky. To s sebou pochopitelně nese jistá úskalí.

Jste těhotná svobodná matka a přemýšlíte, jestli můžete počítat s porodným? Předně pozor na to, že porodné není vypláceno plošně jako dříve, ale je míněné jako sociální dávka pro ty s nejnižšími příjmy, kterým tak stát jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. Od ledna 2015 je možné získat porodné na první dítě ve výši 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. A jaká je hranice příjmů, kterou nesmíte překročit, abyste na porodné dosáhli? Podle zákona jsou to příjmy do 2,7násobku životního minima – v případě svobodných matek je to v roce 2018 částka 13 176 korun. Posuzované období je kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Příklad: Narodilo-li se dítě například v dubnu, tedy ve 2. čtvrtletí roku, je posuzovaným obdobím 1. čtvrtletí daného roku, tedy období leden až březen. Jak to správně spočítat?Prvně si zjistíte Vaše životní minimum. Na kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí si zadáte všechny údaje. Tady pozor, narozené miminko se počítá mezi “nezaopatřené děti do 6 let věku”, takže i když jste svobodná matka, respektive matka samoživitelka, tak jste kategorie “vícečetná domácnost” (jste rodič s miminkem). Získanou částku vynásobíte 2,7 a získáte limit, který je pro vás rozhodující. Pak si spočítáte váš čistý měsíční příjem z předchozího čtvrtletí, sem patří nejen případný čistý příjem, ale i nemocenská, podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Pro účely posuzování nároku na porodné naopak není do příjmu rodiny počítán rodičovský příspěvek ani přídavek na dítě. A na závěr si srovnáte obě částky – pokud jsou vaše čisté příjmy z posledního čtvrtletí (druhé spočítané číslo) nižší než 2,7 násobek životního minima (první číslo), tak hurá, máte na porodné nárok 🙂 Porodné lze vyplatit pouze matce-rodičce (musí mít trvalý pobyt na území České republiky). Pouze v případě, že matka dítěte zemřela před tím, než jí bylo porodné vyplaceno, náleží dávka otci dítěte. Nárok na porodné se – za stejných podmínek – vztahuje i na toho, kdo převzal dítě mladší 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok bude přiznán jen v případě, že u dané matky (nebo otce, došlo-li k úmrtí matky při porodu) se jedná o první nebo druhé živě narozené dítě a zároveň před tímto porodem jí nevznikl již dvakrát nárok na porodné (například mohla dříve převzít jiné dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů a tehdy čerpala porodné). O porodné lze zažádat i zpětně, ale nejpozději jeden rok zpětně. Žádost se podává na předepsaném formuláři Žádost o porodné na pobočce Úřadu práce. Spolu se žádostí je nutné přinést občanský průkaz, rodný list dítěte a v případě, že bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, i rozhodnutí příslušného orgánu. Předepsaný formulář je i pro doložení příjmu. V žádosti se vyplňují všechny osoby, které patří do okruhu společně posuzovaných osob. Zde se můžete podívat na VZOR vyplněného formuláře žádosti o porodné.