Média

Velké poděkování České televizi a speciálně Noře Fridrichové za vůli a odvahu poukazovat na věci, které v naší společnosti nefungují. Další velké poděkování patří divákům, kteří mamince Kataríně z reportáže finančně přispěli, takže obě její děti Daniel a Pepík mají zaplacené obědy ve školce a ve škole. Děkujeme❤️ Reportáž 168 hodin ZDE

Dana Pavlousková před rokem založila neziskovou organizaci s názvem Klub svobodných matek a stejnojmennou facebookovou skupinu, kde se aktuálně sdružuje více než 7000 žen. V květnu letošního roku zaujala pozornost médií a veřejnosti výsledkem průzkumu Jak se žije matkám samoživitelkám v ČR. Dana Pavlousková přijala pozvání do Automatek. „Průzkum byl totální průšvih. Aby někdo svým dětem nemohl kupovat ovoce a zeleninu, tak to je v 21. století šílený průšvih. Maminky také nemůžou dětem vůbec platit základní školní aktivity, děti nemůžou chodit na kroužky, nemůžou ani jet na školu v přírodě, protože ty maminky na to nemají. A k našemu překvapení a hrůze existují maminky, které nemůžou dětem platit ve školkách a školách obědy, a to byla právě naše poslední aktivita, kdy jsme poslední měsíc a půl platili obědy těm, kteří to potřebují, z peněz našich dárců,“ říká Dana Pavlousková. Po zveřejnění čísel ze zmiňovaného průzkumu se začala svobodným matkám věnovat média i politici. Na stole sněmovny leží tolikrát skloňované zálohované výživné. „Posun ve věci zálohovaného výživného, to je třináctá komnata maminek, výživné totiž pobírá pouze každá druhá. Ale i když to výživné pobíráte, nemusí to být vždy výhra, průměrná výše podle našeho průzkumu jsou dva tisíce korun,“ dodává Dana Pavlousková. Celý přepis článku včetně audio verze rozhovoru ZDE.

Samy se starají o děti, vyjít musí s málem, vlastní potřeby odsouvají stranou. Problémy jako chybějící sociální bydlení, nedostatek kratších úvazků nebo míst ve školkách dopadají nejvíc na samoživitelky. A k tomu je okolí odsuzuje.  Na co musí zapomenout svobodná matka malého syna, které zbývá tisícovka na měsíc? „Na sebe,“ odpovídá bez přemýšlení dvaatřicetiletá Denisa P. „Hodně omezit jídlo pro sebe, hlavně zajistit Jakuba,“ popisuje svou strategii, zatímco usměvavý dvouletý chlapec pobíhá po herně na okraji Prahy. Neúplných rodin s jedním živitelem, většinou matkou, bylo v Česku v roce 2016 přes 166 tisíc. Celkem v nich žilo skoro 410 tisíc rodičů a dětí. Samoživitelky nejenže musí vyjít s málem – výživné od partnera mnohdy nedostávají vůbec nebo jen nepravidelně –, ale pouze na nich leží i výchova dětí. Často také čelí odsudkům ze strany okolí: mohou si za to samy, měly si lépe vybrat. Podle Českého statistického úřadu loni chudoba ohrožovala téměř třetinu žen, které jsou na péči o děti samy. Situace Denisy a malého Jakuba je dnes o něco lepší. Matka začala pracovat z domova a není už závislá na dávkách, na něž někdy musela čekat nad rámec zákonných lhůt. Po zaplacení nájmu a dalších pravidelných výdajů dvoučlenné rodině už teď místo tisícovky měsíčně zbude zhruba 3500 korun. Tři tisíce posílá Jakubův otec. Jinak se ale angažovat nechce. „Všude si mě zablokoval. Neakceptoval konec vztahu. Radši to uzavřel tak, že nechce vidět ani jednoho,“ říká Denisa. S dnes již bývalým partnerem se vídala asi tři měsíce, když zjistila, že je těhotná. „I proto, že jsem věřící, bych nedokázala dát Kubíčka pryč. Také ze zdravotních důvodů bych to neudělala. Přece jen jsem starší, a kdybych šla na potrat, už bych pak nemusela mít žádné dítě,“ vysvětluje. Dvojice se rozhodla, že to spolu zkusí. Denisa se k partnerovi nastěhovala. Pak ale, jak říká, začal psychický teror. Nastávající otec byt údajně vybavil kamerami, aby svou přítelkyni mohl sledovat. Zakazoval jí stýkat se s přáteli i rodinou. „Říkala jsem si, že po porodu se to třeba změní. Tak jsem zůstala,“ popisuje Denisa. Změna ale nepřišla. Poslední kapkou pro ni bylo, když v synově postýlce začal poplašně houkat monitor, který sledoval novorozencův dech. „Normální člověk se lekne a běží k dítěti. On ani nevstal. To už jsem věděla, že je to celé špatně,“ vzpomíná samoživitelka. Od partnera se přestěhovala k rodičům. Ti ale mají velmi malý byt a žena s dítětem tam nemohla zůstat dlouho. Začala proto hledat místo v pražských azylových domech, jenže čekací doba byla 20 měsíců. Nakonec měla Denisa štěstí. Dostala se do obecního bytu, kde platí osm tisíc měsíčně. „Kdybych měla nájem třeba 16 tisíc, jak je v Praze obvyklé, tak jsem v minusu,“ podotýká. Velká pomoc neziskovky Tíživá finanční situace ji naučila šetřit a dělat zásoby. „Když vidím kuře za 49 korun, okamžitě si ho nakoupím a udělám z něj spoustu porcí: obědy, večeře, polévky,“ vyjmenovává. Synovi se snaží dopřát co nejvíc. Pro ni samotnou jsou pak běžné věci jako třeba kosmetika nedosažitelný nadstandard. „Řasenku jsem neviděla od Kubova narození, šetřím i na šamponu,“ říká. Před narozením syna přitom pracovala v bankovnictví a byla zvyklá na jiný život. „Člověk vydělával nějaké peníze, mohl kdykoli jet někam na výlet, na dovolenou. Nemusel řešit existenční problémy,“ vzpomíná. Do původní práce se zatím vrátit nemůže, protože by jí neměl kdo pohlídat syna. Do běžné školky ho nevezmou, protože v nich není místo. Obzvlášť pro dvouleté děti, o něž je náročnější se postarat. A soukromá školka je pro samoživitelku zcela mimo finanční možnosti. Denisa nyní z domova pracuje jako projektová manažerka. Zaměstnal ji Klub svobodných matek, který samoživitelkám pomáhá různými způsoby. Neziskovou organizaci loni v listopadu založila Dana Pavlousková, sama také samoživitelka. Stará se o dceru na prvním stupni základní školy. „Já osobně jsem lidově řečeno v pohodě. Mám práci, mám kde bydlet a v rámci možností to zvládám. Ne všechny maminky ale mají takové štěstí. Proto mě napadlo je zkusit sdružit na jednom místě,“ vysvětluje Pavlousková, proč se rozhodla si k práci v oboru PR a marketingu přibrat ještě řízení neziskovky. Začala na Facebooku. Profil klubu už sleduje asi sedm tisíc lidí, v uzavřené skupině pak je asi pět tisíc žen v podobné situaci. Neziskovka přerozděluje pomoc, již posílají nejen samoživitelky, které jsou na tom lépe, ale i dárci „zvenčí“. Jde o peníze, oblečení, kočárky. Občas někdo matce zaplatí dovoz potravin nebo zdarma nabídne místo v soukromé školce. Pavlousková ale chce ženám hlavně pomoci postavit se na vlastní nohy. Založila proto e-shop, v němž pět matek prodává své výrobky. Samy si vydělají a z „přirážky“ v symbolické výši může klub platit ve školách a školkách obědy dětem některých samoživitelek. „Naším cílem není maminky vzdělat v tom, jak pobírat dávky. Naopak, chceme je aktivizovat,“ vysvětluje Pavlousková. Problémy s bydlením a výživným Ve spolupráci se známými osobnostmi, třeba novinářkou Norou Fridrichovou nebo zpěvačkou Martou Kubišovou, klub natočil video, které mělo na problémy samoživitelek upozornit. Vystoupila v něm i válečná reportérka Markéta Kutilová, která se už čtyři roky sama stará o dceru. Ta právě nastoupila do první třídy. Kvůli tomu Kutilová požádala o zvýšení výživného, které dosud činilo dva tisíce korun. Otec v reakci na to začal chtít střídavou péči. Kutilová to považuje za účelový krok. „Soud vůbec neřešil mou žádost o zvýšení výživného. Už se řeší jenom střídavá péče. A úřady nezajímá, jak se otec choval dosud,“ tvrdí Kutilová. Od partnera s dítětem utekla narychlo. Bydlení tehdy našla jen shodou náhod. „U nás v Poličce neexistuje obecní bydlení pro matky v nouzi. Bylo by skvělé, kdyby každé město takový program mělo,“ říká. V Česku se řadu let mluví o státem garantovaném sociálním bydlení, které by mohlo pomoci nejen samoživitelkám. Potřebný zákon ale zatím politici neschválili. Současný premiér Andrej Babiš ho nakonec prosazovat nebude. Místo toho chce investovat do výstavby dostupného bydlení. Parametry sociálního bydlení se prý do projektu překlopí. Vláda je ale zatím nekonkretizovala. Dlouho se diskutuje také o zálohovaném výživném, které by stát matkám posílal místo neplatičů a po těch ho pak vymáhal. Kritici ho označují jen za další sociální dávku. Šéfka …

HN: Chudoba samoživitelek? Měly si lépe vybrat, říká Čunek Pokračovat ve čtení »

České novinářky, herečky i zpěvačky zveřejnily na internetu videovzkaz, ve kterém vyjadřují podporu matkám samoživitelkám. Některé z nich popisují i svoji přímou zkušenost s náročnou péčí. Podle průzkumu organizace Klub svobodných matek třetina samoživitelek musí vystačit s měsíčním příjmem pod 10 tisíc korun, alimenty na děti pak dostává pouze polovina. „Když mi bylo šest a mojí sestře tři, tak s námi maminka odešla z domácnosti, kde bylo bití na denním pořádku. Zachránila nám tím život, ale pro ni to v tu chvíli neskončilo, pro ni to teprve začalo,“ popisuje ve videu svoji zkušenost spisovatelka Kateřina Tučková. V osmiminutovém sestřihu vzkazů, který zveřejnila na svém facebookovém profilu novinářka Nora Fridrichová, sdílí své příběhy například i zpěvačka Marta Kubišová, bývalá první dáma Dagmar Havlová či novinářka Markéta Kutilová. Slova podpory a obdivu ve videu doplňují ale i číselná fakta a apel na politiky. „Věřím, že když o tom budeme pořád mluvit, tak politici přestanou dělat kraviny a začnou dělat něco pro vás,“ vybízí například novinářka Sabina Slonková. Celý přepis článku včetně virálního videa naleznete ZDE. Kliknutím se na to podíváte na Facebooku

Včera v pořadu 168 hodin na České televizi a dnes na sociálních sítí bylo spuštěno virální video „33 vzkazů známých osobností všem samoživitelkám“. Velké poděkování v první řadě Noře Fridrichové, se kterou jsme dlouho přemýšlely, jakou formu komunikace zvolit, aby co nejvíce lidským způsobem oslovila veřejnost s upozorněním na problém, který v naší společnosti existuje. Druhé velké poděkování patří všem jednotlivým aktérkám, které byly ochotné ve videu vystoupit. A nejen proto, že to jsou významné osobnosti s plnými pracovními diáři, ale protože problematika samoživitelek je něco, o čem se radši v české společnosti nemluví a ani mluvit nechce. Motivuje nás to k další práci a všechny samoživitelky v pocitu, že „v tom nejsou samy.“ „Od jara jsem tichou pozorovatelkou ve skupině organizace Klub svobodných matek. Matek je tu skoro 5 tisíc a otevřeně spolu řeší svoje každodenní dramata. Jak vyprat vanu prádla v ruce, co s odpojenou elektřinou nebo jak uvařit za 70 korun na den. Slaví se tu i radosti, třeba dětský pokoj poskládaný od kamarádek nebo nová práce od šesti do dvou, jen kdo odvede děti do školky? Matky si navzájem poštou posílají, co už nepotřebují, a svým dětem dárky k narozeninám, aby jich dostaly co nejvíc. Dost to na jejich zdi žije. Je to, myslím, zároveň poprvé, kdy za matky samoživitelky někdo mluví – Dana Pavlousková jejich problémy umí pojmenovat. Třetina těchto žen má měsíční příjem pod 10 tisíc korun, alimenty chodí zhruba polovině, nejčastěji 2 tisíce na dítě, ovoce a zeleninu proto dětem pravidelně kupuje jen každá čtvrtá. A ještě od okolí poslouchá, jak si za to může sama. Holky, natočily jsme pro vás 33 vzkazů. Naše děti spolu chodí do stejné školy a vaše příběhy nám nejsou jedno.“ Přehrát virální video můžete na Facebooku zde.

Co je pro samoživitelku vůbec nejhorší? Je to čas, jste prostě tryskomyš. Jako matka samoživitelka musíte mít perfektně naplánovaný čas a jakmile se stane něco neočekávaného (dítě onemocní, vy si zlomíte ruku), tak se celý domeček z karet rozboří. Máte situace, kdybyste se potřebovala naklonovat, protože utíkáte z jednoho do druhého a máte pocit, že nic neděláte dobře. Odcházíte z práce a víte, že byste se jí potřebovala věnovat více, doma víte, že byste mohla být lepším rodičem. Vím, že nejsem perfektní máma, protože to prostě nejde, ale co je vlastně nejdůležitější? Žít život tak, aby se pod něj člověk mohl podepsat. Pokud tu otázku rozšířím na zkušenosti dalších matek samoživitelek, tak jsou to kromě času finance a hlídání dětí. Je to kolotoč. Abyste měla kde bydlet, musíte vydělávat. Abyste mohla vydělávat, musíte mít hlídání pro děti. Abyste to hlídání mohla zaplatit, musíte vydělávat. Pro některé maminky docela bludný kruh. Celý přepis rozhovoru ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové pro blesk.cz ZDE.

Co trápí české samoživitelky? Mají málo peněz. Otec dítěte nezřídka uteče, pracuje načerno, nebo má vyměřeny nízké alimenty. Ženy tak často svým dětem nemohou dopřát například ovoce, zeleninu, nebo volnočasové aktivity jako kroužky a podobně. Průměrný příjem samoživitelky je asi 10 až 20 tisíc korun a nejčastěji se stará o jedno nebo 2 děti. Velký průzkum o tom, „Jak se žije matkám samoživitelkám v Česku“, udělala nezisková organizace Klub svobodných matek ve spolupráci s Blesk.cz. Jedna z maminek si například postěžovala na to, že cokoli udělala, bylo pro manžela špatně. Navíc, ačkoli on peníze měl, žena třela bídu. „Byla jsem zadlužená z předchozího vztahu. Partnerova sobeckost se stupňovala, včetně hádek o peníze, které jsem neměla. Přičemž on a jeho rodina měli prostředků dost. Když jsem chodila do práce, vadilo mu to, k tomu všemu jsem byla na rodičovské. Po následném úrazu jsem byla doma, což mu také vadilo. Dnes jsem žadatelkou o invaliditu, sotva chodím a znovu mu vadí, že nepracuji,“ uvedla v otevřené odpovědi jedna z maminek, která se ankety účastnila. Samoživitelky jsou podle odbornice v Česku celkově nelibě vnímany. „Obecně panuje stigma, kdy jsou matky samoživitelky ze společenského hlediska hodnocené jako sociálně nežádoucí. Jeden náš politik veřejně prohlásil, že si za svou životní situaci mohu sama, protože jsem si měla lépe vybrat, s kým budu mít dítě,“ popsala pro Blesk Zprávy před časem ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková s tím, že jí takový výrok připadá jako špatný vtip. Celé znění článku na blesk.cz ZDE.